Výbor z dopisů M.J. Lermontova psaných příbuzným, přátelům i přítelkyním od roku 1828 (to byl autor čtrnáctiletý) až do roku 1841, kdy napsal poslední před svou smrtí v souboji.

Výbor z dopisů M.J. Lermontova psaných příbuzným, přátelům i přítelkyním od roku 1828 (to byl autor čtrnáctiletý) až do roku 1841, kdy napsal poslední před svou smrtí v souboji.

Život a dílo

Eva Uhrová je dáma, která umí s noblesou (a lapidárně) vyprávět příběhy žen, jež svým životem a prací obrátily ženský a český svět vzhůru nohama. Znáte Augustu Rozsypalovou, Olgu Fastrovou, Františku Amerlingovou, Marii Riegrovou, Betty Karpíškovou, Marii Záhořovou, Marii Tumlířovou, Miloslavu Hrdličkovou, Marii Baborovou, Miladu Petříkovou, Annu Řehákovou, Annu Honzákovou, Josefu Náprstkovou, Elišku Vozábovou, Annu Lauermannovou, Amálii Mánesovou, Růženu Svobodovou? Ne? Vy nevíte, že naši drobnou českou kotlinu neudržoval při životě dupot mužských bot, ale tlukot ženského srdce? V tom případě vás útlá knížka Evy Uhrové vyvede z omylu.

Románový životopis jednoho z francouzských prokletých básníků.

Allen zde vyjadřuje své názory na homosexualitu, politiku spojených státu, Kuby i Sovětského Svazu. Vrací se zde ke svým kamarádům, ale i partnerům (Kerouac, Burroughs), poodhaluje něco ze svých zkušeností s drogami etc…

Výběr z rozsáhlé publicistické činnosti ilustruje osobitost autorova přístupu k uměleckým, kulturním a společenským problémům tehdejší doby. Nejedna z jeho úvah a myšlenek zachovala však obecnou platnost i v nynější době. Po vzpomínkové montáži Moje mládí, následují oddíly Divadlo, Umění, Portréty, Život, O vlastním díle a závěrem je otištěna podstatná část knižní verze Kapitoly o předválečné generaci.

Vydáno k 400. výročí narození Johannese Keplera a k 370. výročí smrti Tychona Brahe u příležitosti výstavy "Kepler a Praha" v letohrátku královny Anny - Belvedere v červnu-září 1971 - Život - Keplerovy objevy a jejich význam

V roce 1967 si koupil mladý evangelický farář z Českomoravské vysočiny Jan Šimsa román Ludvíka Vaculíka Sekyra. Neznali se, ale Šimsa Vaculíkovi napsal, aby mu popsal své nadšení z knihy i připomínky k tomuto bestselleru. Tak začala dlouholetá korespondence a vzniklo přátelství, které trvá dodnes. Roku 1967 nemohli tušit, že se setkají v Chartě 77 a prožijí společně nejedno dobrodružství s tajnou policií. Psali si o věcech občanských, ale i o rodinném životě, jeho radostech a krizích. Vznikla fascinující kronika více než dvou desetiletí, zahrnující Pražské jaro, normalizaci, sklonek komunistického režimu, ale také životy dvou neobyčejných rodin. Čteme dialog spisovatele, který byl členem komunistické strany, aby se později stal jedním z nejoriginálnějších kritiků režimu, s českobratrským farářem přísného života, ale plného pochopení pro druhého člověka i s jeho hříchy. Oba autoři velkoryse ponechali redakční zpracování dopisů na nakladateli, a tak výsledná kniha nebude podléhat žádné dodatečné autocenzuře.

Vydáno u příležitosti 20leté činnosti odboru spolku "Komenský"v Praze

Známý fotograf a blízký přítel zesnulého herce zachytil slovem i unikátními fotografiemi životní příběh Miloslava Šimka, jehož všichni známe jako výborného komika, ale málokdo ví něco bližšího o jeho soukromém životě. Autor sám o své knize říká: „Fotografie, které předkládám, mě samotného přivádějí k údivu a nostalgickému zamyšlení, kolik nevšedního bylo možné se Slávkem ve všedním životě prožít. Od té chvíle, co Slávek odešel, se nemohu smířit se skutečností, že už ho nespatřím. A tak mu chci tímto způsobem za vše poděkovat.“

Kniha popisuje známé osobnosti, jak je viděl autor.Je doplněna mnoha fotografiemi z jeho archivu: A.Born, V.Bohm, K.Franta, M.Jágr, O.Janeček, L.Jiřincová, J.Kalousek, B.Knechtlová, V.Košťálová, J.Kutálek, P.Lisý, Z.Miler, Neprakta, M.Noll, V.Renčín, J.Sladká, V.Suchánek, Vilma Kotrbová, H.Zmatlíková

Soubor autorových fejetonů, sloupků a portrétů z 1.poloviny 90.let a příspěvků, které napsal "na objednávků" k různým příležitostem. První část knihy tvoří jeho dosud knižně nepublikované rozhlasové promluvy z let 1991-1995. Ve druhé jsou chronologicky uspořádané úvodníky do knih, časopisů a záznamy z jeho vystoupení na výstavách, konferencích a dalších akcích. Tato knížka jistě potěší milovníky Františka Nepila a především díky druhé části ho mají možnost poznat také trochu jinak.

Kniha se zabývá životem a činem Evžena Plocka, jihlavského rodáka, který se upálil na protest proti okupaci Československa a nastupující normalizaci. Kniha, kterou napsali Václav Šplíchal a Pavel Bajer, se zaměřuje na region Vysočiny a Jihlavska a analyzuje situaci v té době, včetně politického a společenského kontextu. Cílem publikace je připomenout Plockův odkaz a jeho statečný čin, který byl často opomíjen.

Ing. František Malota byl ve 30. a 40. letech minulého století jedním z ředitelů firmy Baťa. Ve firmě se vypracoval tvrdou prací a stal se jedním z jejích pilířů. V knize je popsaný nejen jeho osud, ale také způsoby, jak firma Baťa mistrně za zády gestapa poškozovala německé hospodářské a finanční zájmy. Ing. František Malota se podílel nejen na těchto operacích, ale osobně organizoval také peněžní a materiální pomoc Slovenskému národnímu povstání a partyzánům na Zlínsku. Po válce ho nemilosrdně šikanovali paradoxně právě lidé, kteří během okupace pracovali pro gestapo a poté ve službách komunistické strany obsadili vedoucí pozice ve firmě Baťa. Zášť nových mocipánů vůči tomuto pracovitému a čestnému baťovci šla tak daleko, že byl v 50. letech uvězněn, krutě vyšetřován a odsouzen ve vykonstruovaném procesu k nuceným pracím na Jáchymovsku. Přesto zůstal optimistou a nezlomeným člověkem. V jeho příběhu se na pozadí tehdejších událostí prolínají osudy dalších zlínských osobností, různých soudružských figurek a bezzásadových darebáků, kteří tehdy ve Zlíně žili.

O čem jiní jen tu a tam sní, je pro ni naprosto normální: život plný dobrodružství ve volné přírodě. Více než pětadvacet let sdílí život kmene Masajů na severu Tanzanie. Bez šéfa a termínového kalendáře, ale také bez stálého bydliště, čisté vody a dalších vymožeností civilizace. Přesto by Angelika Wohlenbergová s nikým neměnila. Tady našla své místo jako porodní bába, řidička nákladního vozu, misionářka, zdravotní sestra a bojovnice proti dívčí obřízce či jako zakladatelka internátu a ředitelka školy. Masajové ji milují a uctívají jako svatou. S velkou dávkou odvahy, humoru, empatie a svou pevnou vírou jim pomáhá přijmout změny, které přináší pokrok, a přece zůstat Masaji, lidmi s nezaměnitelnou kulturou a koloritem. Informace o práci Angeliky Wohlenbergové a o Masajích v Tanzanii najdete na www.massai.org

První české vydání vzpomínek Any Milić Peclové, manželky Oldřicha Pecla, českého právníka, podnikatele a člena protikomunistické opozice, který byl po únorovém převratu v politickém procesu s Miladou Horákovou a dalšími v roce 1950 odsouzen k trestu smrti a popraven. A. M. Peclová žila v Československu v letech 1933–1951. Příběh jejího manželství se odvíjí na pozadí historických milníků českých dějin. Díky jejímu specifickému a živému vypravěčskému stylu se čtenářům otevírá barvitá koláž událostí a jejich aktérů, kterými byly významné osobnosti své doby. Obzvláště působivé jsou pasáže věnované vztahu jejího muže se spolužákem z gymnázia Závišem Kalandrou a jejich činnosti po únoru 1948, která skončila politickým procesem s Miladou Horákovou a 27. června 1950 i na popravišti. Manželé Peclovi se osobně znali a stýkali i s dalšími aktéry procesu – Antonií Kleinerovou, Františkem Přeučilem i Miladou Horákovou. Nechybí ani pasáže věnované osobnostem druhého odboje, literárnímu vědci Albertu Pražákovi, spisovateli a diplomatovi Zdeňku Němečkovi, sociální pracovnici a političce Růženě Pelantové, nebo rodině známé spisovatelky historických románů Ludmily Vaňkové. Své paměti autorka prokládá citáty z oficiálních propagandistických knih k politickým procesům s Miladou Horákovou i Rudolfem Slánským. Autorka paměti komentuje a to nejen ve vztahu k svému muži, Oldřichu Peclovi, ale i Titově Jugoslávii.

Sbírka korespondence Viktora Fischla s Miladou Kaďůrkovou z let 1998 - 2006 s několika dalšími přílohami. Autorka knihy "Setkání s Viktorem Fischlem" zveřejňuje svou korespondenci s V. F. z let 1998 - 2006. Připojuje několik dopisů z korespondence V. F. s ostravským malířem Karlem Harudou, záznam ze spisovatelova posledního vystoupení v Praze v roce 2004 při přejímání Ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní dílo i poděkování Jiřímu Grygarovi a Lence Šarounové za návrh, aby planetka 11736 nesla jméno Viktorfischl.

Autor - český spisovatel a novinář líčí Masarykovu životní pouť velice prostým a živým jazykem; popisuje klíčové události jeho života osobního, vědeckého a státnického. V souvislosti s ním se zabývá i dalšími osobnostmi československého národního a politického života, které byly jak jeho spolupracovníky a přáteli, tak i rivaly a odpůrci. Závěrečná část knihy se věnuje Masarykovým posledním dnům ve funkci prezidenta i jeho životu po odchodu na odpočinek až do jeho skonu. Na závěr autor rozebírá mýtus a legendy, které se kolem něho nakupily a proti tomu vyzdvihuje jako nejvyšší hodnotu Masarykovu přirozenou autoritu.

Kniha je věnována životu a okolnostem smrti Vladimíra Vysockého.