Gastroenterolog světového jména shrnuje v pamětech své životní i badatelské zkušenosti, vzpomíná na svého otce a vyjadřuje své názory na svět, lidi a dění kolem sebe. Kniha zahrnuje vzpomínky od roku 1914 do současnosti (1997).

Vzpomínky Lídy Baarové, zřejmě nejznámější české filmové herečky mezi válkami a krátce po ní, herečky, která má na co vzpomínat. Oslnivá kariéra v českém a zejména německém filmu, úspěšné snímky, jež se líbily divákům v celé Evropě, nepřijatá nabídka z Ameriky, ale i závist, intriky, hektické vypětí, senzace bulvárního tisku, to všechno tvoří vnější rámec vzpomínání. V něm se odvíjejí herecké epizody, vzpomínky na mládí, na první krůčky ve filmu, na herecké, režisérské i politické celebrity, v jejichž světě se po jistý osudový čas život Lídy Baarové odehrával. A pak dvojí pád, z nichž ten druhý téměř smrtelný. A nová práce, nová naděje ve filmu a v divadle, v jiném než v českém prostředí. A klidný, vyrovnaný úsměv na závěr života, jenž se z odstupu jeví tak sladký a hořký zároveň.

Doba, život, dílo. - Životopisná kniha historika Jiřího Pavlíka nabízí nevšední pohled na životní pouť a dílo významného českého podnikatele a hudebního nástrojáře, jehož vynálezy dechových hudebních nástrojů (např. kornon, baroxyton, zvukovodka, kontrafagot, altovka, myslivecký roh, vojenské ventilové trombony či signální trubka-sokolovka) získaly věhlas v celém hudebním světě. Publikace je doplněna černobílými fotografiemi, bibliografií a jmenným rejstříkem.

Hillary Clintonovou znají stamiliony lidí na celém světě, nicméně podrobnosti o její neobyčejné životní cestě zatím slyšeli jen rodina a blízcí přátelé. Teprve v autobiografii, jež se hned po vydání v USA vyšvihla na přední místa nejprodávanějších titulů a nyní se dostává do rukou i českým čtenářům, se bývalá první dáma podělila o svůj příběh s širší veřejností. Zcela otevřeně a s vtipem líčí své dětství v prostředí střední vrstvy Ameriky 50. let 20. století, popisuje, jak se ze studentské aktivistky proměnila v přední politickou osobnost své země, a odhaluje zákulisí Bílého domu. Kniha je rovněž kronikou partnerského vztahu s Billem Clintonem - více než třicetiletého dobrodružství vyplněného láskou, které přežilo nevěru, nepříjemné vyšetřování i neustálý tlak médií.

Autor tentokrát hovoří sám o sobě. Jak v pěti letech usedl na poníka, jak se stal nejlepším překážkovým jezdcem, jak začal psát knížky. I tu o Lesteru Piggottovi, nepochybně nejlepším rovinovém jezdci naší současnosti. Dick a Lester jsou přátelé, byla i doba, kdy se spolu setkávali v těch že závodech. O patnáct let starší Dick pomalu končil dráhu dostihového jezdce, ještě však vyhrával nad Lesterem, který zkoušel své umění ve steeplechase. Ve Francisově autobiografii a oficiálním životopisu Lestera Piggotta čtenář najde skutečné události, které se staly základem Francisových detektivních příběhů.

Aus dem Englischen von Joachim A. Frank

Nový český fenomén má jméno ZDENĚK POHLREICH. Vládne pomalu všem kuchyním, protože o něm uslyšíme ve většině domácností a také restaurací. Ve světě patří špičkoví kuchaři mezi celebrity dlouhodobě, u nás jen několik let. Je však nepochybné, že právě hrdina této knihy měřítkem popularity zastínil všechny své kolegy. Jak tohle vzrůstem nevelký a prostovlasý muž dokázal? Je zřejmé, že platí za zkušeného a skvělého kuchaře, ale to není sám, Zdeněk Pohlreich však ostatní brzy "převálcuje" úžasným uměním komunikace s kolegy, hosty restaurací, a zejména s televizním divákem...

Rozhovor s někdejším premiérem Václavem Klausem vedla autorka zrovna v době jeho tzv. pádu, ve dnech mezi 31. říjnem a 18. prosincem 1997. Rozmlouvají nejen o Klausově "pádu" ale i o ekologii, politice, kupónové privatizaci, jaderné energetice a Temelínu a mnoha jiných věcech.

Portrét manželky dramatika a prezidenta Václava Havla sledující její životní osudy od dětství až do předčasné smrti.

Slavní a slavné psychiatrické "případy" 1950-1989, vzpomínky.

Marie Rút Křížková (* 1936) se vedle vydávání díla Jiřího Ortena edičně zabývala tvorbou dětí v terezínském ghettu, vedla rozhovory s teologem Josefem Zvěřinou, edičně připravovala knihu pamětí Miloslavy Holubové, napsala dějiny salesiánů v českých zemích, zpracovala korespondenci Jiřího Lederera a věnovala se řadě dalších témat. Její závěrečnou prací jsou vzpomínky s názvem Slyšet a odpovídat, které nejen shrnují všechna tato témata, ale v dialogu se spoluautorkou knihy Šárkou Grauovou a na více než stovce zcela unikátních fotografií je rozšiřují o působivý obraz dětství a mládí ve 30., 40. a 50. letech, o popis kulturního života v Liberci v letech šedesátých, o záznam osobní cesty k židovství a křesťanství a zejména o jedinečné svědectví o životě v normalizačním Československu, zvláště o Chartě 77, jíž byla M. R. Křížková jednou z mluvčích. Kniha působivě kombinuje texty vzpomínkové, esejistické, publicistické, dokumentární a dialogické, které spolu s fotografiemi vytvářejí čtivý celek, vypovídající nejen o autorčině pohnuté životní cestě a práci, ale i o celé jedné epoše života v naší zemi.

Obraz života a díla Antonína Dvořáka v sedmácti kapitolách, sledujících jednotlivé etapy tvůrčího vývoje tohoto velkého umělce.

Kniha přináší historicky cenné příspěvky k poznání umělecké atmosféry pozdního romantismu a české secese na přelomu 19. a 20. století a jejich souvislost s národní kulturou, jak ji vnímal autor pohledem spisovatele-dramatika a advokáta. Maria přibližuje smysl svého mnohaletého putování po Itálii, které mu bylo nejen popudem k sepsání kunsthistorické cestopisné příručky Italie (1925), ale především ke vzniku většiny jeho dramat z volného cyklu takzvané ferrarské trilogie: Parisina (1916), Lucrezia Borgia (1917), Torquato Tasso (1917). Autor kriticky hodnotí vývoj české literatury od 19. století a vysvětluje svůj obrat k románové tvorbě z právnického a profesního prostředí, kterou si kromě čtenářské popularity způsobil i řadu životních těžkostí, když jimi demaskoval společenské poměry první Československé republiky.

Publikace „Paměti kosmika Fyzikálního ústavu ČSAV“ obsahuje vzpomínky pracovníka Oddělení kosmického záření, vysokých energií a elementárních částic – nazývaného v ústavu „kosmici“ – na jeho činnost během zhruba čtyřicetiletého období. Navštěvoval ústav od jeho založení v roce 1954 ještě jako student a od roku 1957 je jeho pracovníkem až do současnosti. Historie časového úseku tohoto oddělení Fyzikálního ústavu ČSAV v Praze v rozmezí od roku 1957 až do rozdělení Československa na dva samostatné státy v první polovině devadesátých let se týká experimentů s kosmickým zářením v Praze a na Lomnickém štítě a dále zejména období, kdy byl autor vedoucím složky Státního plánu vědy a výzkumu nebo později nositelem grantů, což souviselo s experimenty na urychlovačích částic ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně (SSSR), v CERN Ženeva a DESY Hamburg.

Když byl Napoleon po bitvě u Waterloo v roce 1815 internován na vzdáleném ostrově Svatá Helena, doprovázel ho mimo jiné věrný hrabě de Las Cases. Po celou dobu svého pobytu na ostrově zaznamenával do deníku Napoleonovy vzpomínky, úvahy a myšlenky. Padlý císař se hodně soustředil na „poslední dějství“ svého životního dramatu – útěk z Elby, závěrečných „sto dnů“ svého panování a osudnou bitvu –, ale věnoval se i šťastnějším dobám své dráhy, literatuře, dějinám a dalším tématům. A protože je kniha psána živým, kultivovaným jazykem, zdaleka není jen historickým dokumentem, ale patří do klasické francouzské literatury stejně jako další proslulé memoáry. Český překlad byl pořízen jako první s přihlédnutím k novému francouzskému vydání podle původního rukopisu, objeveného teprve v nedávné době. Přeložil, úvodní studii napsal a poznámkami opatřil Aleš Pohorský.

Rozhovory s českými malíři, fotografy, sochaři i architekty. Autor klade otázky českým malířům, fotografům, sochařům i architektům, a na základě dobře vedeného rozhovoru seznamuje čtenáře s dílem, názory i osobností jednotlivých umělců. Každý rozhovor je doprovázen fotografií výtvarníka a malým stručným životopisem (osobní data, studia, výstavy, zastoupení ve sbírkách).

„Co vlastně vím o svém tatínkovi?“ ptá se v úvodu své knihy architekt Tomáš Valena (1950-2019). Konkrétní vzpomínky na něj má jen ze svého útlého mládí, potom už byl tatínek přítomen jen ve virtuální „mytické“ podobě ve vyprávěních maminky a přátel či na fotografiích. Otázky po životě, působení a významu svého otce, významné osobnosti katolického veřejného života Františka Valeny (1913–1960), si autor začal klást teprve ve zralých letech, kdy už nežilo mnoho pamětníků. Začal proto životní příběh svého tatínka téměř až detektivně rekonstruovat, kamínek po kamínku skládal mozaiku jeho života. Jak autor přiznává, existovalo ještě něco jiného, co ho nutilo vypořádat se s osudem jeho otce, ale co to je, nejprve jen nejasně tušil. V průběhu psaní se začaly vynořovat obrysy podobností i protikladů mezi nimi, o nichž dříve nepřemýšlel. Uvědomil si, že to nebude jen kniha o jeho otci, ale také o něm samém. Struktura textu je tedy „dvoukolejná“, na jedné straně je to klasická historická studie – příběh tatínka, na druhé autorovy vlastní reflexe tohoto životního příběhu, jakési „měření sil s otcem“.

Populárně vědecká monografie o jednom z největších českých skladatelů vychází v Roce české hudby 1974. Zachycuje mistrovo dětství a jeho rodinu, školní léta, hudební studium v Praze, činnost v bouřlivém roce 1848, v době Bachova absolutismu, v Göteborgu, nastiňuje Smetanův boj o moderní českou hudbu a všímá si boje o Smetanu. Zvláštní pozornost věnuje tvorbě opery Libuše, shrnuje skladatelovu tvorbu s oslavou vlasti, líčí události kolem otevření Národního divadla a přináší celkové zhodnocení díla.

Byl feťák a gambler. Ještě předtím byl však Vlastimil Petržela nadějným fotbalovým talentem. Slibnou kariéru zbrzdil úraz, který ho poslal do invalidního důchodu. Začal se věnovat trenérské práci, v níž byl světovou špičkou. Pak začal padat ke dnu. Obří výdělky ho nahnaly do kasina. Bral prášky na uklidnění a ztrácel kontakt s realitou i milovanou manželkou. Přišel o všechno – o slávu, úspěch, peníze, manželku. Přesto nakonec našel sílu bojovat!

Kniha rozhovorů s novinářkou, redaktorkou, filmovou publicistkou a překladatelkou Agnešou Kalinovou (1924–2014) zachycuje takřka celý její život a má charakter pamětí.