Ocitáme se v Praze v 50. letech 20. století, v blíže neurčeném roce. V úzké uličce před malým pražským kinem byl zavražděn policejní kapitán. Během vyšetřování se před námi rozplétají životy žen, které kino svedlo dohromady. Pracují tu jako uvaděčky nebo pokladní a každá z nich by mohla mít k vraždě důvod... Celý příběh je prostoupen stísněnou atmosférou tehdejší doby, strachem a podezíravostí, která mezi lidmi vládla.

Masarykův triumf vyšel poprvé v roce 1987 u Škvoreckých v Torontu k 50. výročí smrti TGM. Vlastním tématem knihy je rozhodující fáze Masarykova zápasu o vytvoření samostatného československého státu – období jeho amerického pobytu v posledních měsících války, zakončené triumfálním návratem so Prahy 21. prosince 1918. V tomto historickém rámci však autor dokáže říci mnohem víc. S využitím dosud neznámých dokumentů z archívů americké diplomacie a soudobé publicistiky přináší řadu nových poznatků o světové politice válečných let, o formování a funkci legií, zejména v Rusku, o vůdčích osobnostech a koncepcích našeho zahraničního odboje i o situaci a smýšlení tehdejší české a slovenské menšiny v USA. V rozsáhlých historických exkursech podává vývoj Masarykových filozofických a politických názorů a především ucelený, plastický portrét jeho neopakovatelné osobnosti.

Román významného básníka, prozaika a historika Jiřího Kovtuna (1927) zachycuje pět autentických májových dní roku 1945. Je konec války a v Praze se začíná bojovat. Nesmyslné válčení nepřináší nikomu užitek a smrt se jeví stále nesmyslnější. Kolem tří studentů, Ludvíka, Kamila a Artura, se rozehrávají komické i tragické epizody moderních dějin. Autor shledává v tehdejším vypjatém čase příznaky pozdějších zlých let.

Křehký příběh renomované české prozaičky, určený menším čtenářům, vypráví o holčičkách Terezce a Majdě, které tráví s maminkou prázdniny na chalupě a prožívají tam všelijaká obyčejná i tajuplná dobrodružství - setkají se s toulavým psem komediantem, potkají čarodějnici, najdou poklad... Celou dobu dostávají dopisy od záhadné víly Bosonožky, která jim radí a často i vysvětluje, jak se mají zachovat.

Básně ze šedesátých let.

Toto kompletní vydání Benešových povídek z pracovních táborů obsahuje rovněž prózy vydané pod titulem Na místě a novelu Druhý dech

Povídkový soubor Moje první lásky patří k nejčtenějším knihám Ivana Klímy. Milostné zážitky mladých lidí autor líčí s jemnou ironií, ale také s hlubokým porozuměním.

Věnování podepsané Ivanem Andrenikem. Sbírka Jediný zlý oheň soustřeďuje texty z poválečného období, zejména z let 1945–1960, a posouvá původní válečná východiska k samostatnému osobitému vyslovení. Andrenik často pracuje s pouhými náznaky (místy využívá antické a biblické mytologie), do kontrastu staví zvláštní napětí mezi nebývalou vnitřní kázní a vizionářskou kritikou stavu upadajícího poválečného světa. Typické jsou pro něj mollové, ztišující ponory do torzovitých příběhů a dějů, ve kterých se střetává subjektivní, až citově velmi důvěrná poloha, s chladnou úsečností světa mimo důvěrnost poznání. I když Andrenik velmi šetří slovní expresivitou a využívá téměř písňových forem, vystupuje z jeho textů o to znatelnější bolest, strach a úzkost. Přesto tu má své místo i vůle všechny tyto existenciální problémy nést a přežít je i díky neokázalé vnitřní hrdosti.

Verše věnované památce Václava Hollara.

Verše z let 1968 - 1980.

Verše z let 1980-1985

Verše Anděly Janouškové vydané pod pseudonymem v mnichovském exilovém nakladatelství PmD - Poezie mimo domov

Koláže a muchláže z děl českých básníků.

Jan Vladislav se už v názvu sbírky Sny a malé básně v próze hlásí k velkému zákonodárci snad nejrafinovanějšího básnického žánru, do jehož šperkovnice přispívá dalším osobitým výtvorem.

Exilová sbírka brilantních básní, vybraných a řazených autorem. Předmluva Josef Škvorecký.

Básnická sbírka surrealistického básníka žijícího v sedmdesátých a osmdesátých letech v exilu je nemilosrdným zrcadlem pouště moderní civilizace.

Verše z let 1973-1979.

Sbírka intimní a reflexivní poezie z let 1959-1968.

Podpis Jiřiny Haukové - Výbor z díla

Román Zbabělci (1958), jímž Josef Škvorecký uvedl do české literatury autobiografickou postavu Dannyho Smiřického, vyvolal mimořádně kontroverzní kulturně politický rozruch. Přestože byl publikován s desetiletým odstupem od svého zrodu, oficiální kritika jej hodnotila výhradně v aktuálním ideologickém kontextu. Ostře odsoudila literární ztvárnění dějinných událostí (poslední dny nacistické okupace v prostředí východočeského maloměsta), které neodpovídalo jedinému tehdy přípustnému, stranickému výkladu historie. Vytýkala názorovou omezenost a společenskou neangažovanost autora a v jeho emfatické reflexi jazzu spatřovala skrytou propagaci amerického životního stylu. Škvoreckého román neplnil žádanou agitační funkci, neusiloval o ideovou a morální výchovu čtenáře, v měřítku dobových estetických norem se jevil jako „špinavý“ a „oplzlý“.