Molièrovská monografie chce českému čtenáři zprostředkovat výsledky posledních desetiletí molièrovského bádání, ale především být tradiční monografií o umělcově životě a díle a zasadit Molièra do širokých dobových souvislostí. Nabízí tedy obraz slavné epochy evropské kultury, které říkáme „doba krále Slunce“.

Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu - Naše obří teleskopy hledí do hlubin vesmíru, mapují jeho historii téměř k počátku, ale nevidí zdaleka vše. K zaznamenání stop, které zanechaly první vteřiny po velkém třesku a jež září až moc, nebo k detekci srážky černých děr, které nezáří vůbec, bychom potřebovali spíš uši než oči. Podle fyziků jsme je právě získali, jmenují se LIGO a jde o observatoř za více než miliardu dolarů, schopnou „slyšet“ gravitační vlny. Úspěch tohoto projektu označují mnozí za objev století. Tvůrci LIGO oznámili v roce , že se jim podařilo zaznamenat gravitační vlny po srážce dvou černých děr, a přesně po stu letech tak potvrdili platnost jedné z Einsteinových předpovědí. Kniha Janny Levinové vypráví půlstoletý příběh tohoto objevu od počátečních ambiciózních snů po současnost, všímá si osudu jeho protagonistů, vysvětluje jeho podstatu a nechává čtenáře nahlédnout do vzrušujícího zákulisí vědeckého provozu.

Povídkový soubor Martina Němce Stodola představuje vyzrálou prvotinu, o níž věříme, že se stane jedním z nejvýraznějších objevů české prózy posledních let. Jde o soubor pečlivě vystavěných povídek, které jsou propojeny nejen tematicky, ale i výrazným autorským stylem, vyhýbajícím se jakémukoliv emocionálnímu obnažování vypravěčova „já“. Jednotlivé povídky v duchu někdejších Kunderových Směšných lásek postihují stereotypy našeho myšlení, komunikace i vnímání partnerů. Každá povídka je schopná působit autonomně a knihu lze číst i po jednotlivých příbězích. Teprve z jejich celku však vystupuje vyhraněná vize soudobého světa a našeho bytí v něm. Povídky vtahují čtenáře do svého děje, ale zároveň jej vystavují jistému pocitu odcizení od „umělosti“ dnešní civilizace, jakkoliv tato „hra“ se čtenářem nepostrádá ani jemný, sofistikovaný humor.

Román „Kruhy na vodě" je knihou o vodě, o jejích různých formách a projevech od mikroskopické struktury přes běžné projevy až po sílu mocného živlu, který nás živí i ničí. Především je to ale román o lidech, jejichž vzájemně propletené osudy jsou nějak spjaty s vodou, zejména stárnoucího profesora fyziky a mladé ženy jeho ctižádostivého žáka, jež v něm zřejmě hledá náhradu za svého zavrženého otce. Profesorův tragický milostný příběh se proplétá s příběhem profesorovy ženy, malířky, která se v krizi na prahu středního věku pokouší vzkřísit starou láskou.

Třicetiletá Sandra žije osaměle v malém domku u moře, kam utekla z Madridu. Čeká dítě s mužem, kterého nemiluje, a přemýšlí, co si dál počít se svým životem. Náhodně se seznámí s dvojicí sympatických důchodců z Norska, již zde tráví podzim života. Sandru si ihned oblíbí a všemožně se jí snaží pomáhat. Do ospalého lázeňského městečka přijíždí z Argentiny záhadný Julián, bývalý vězeň koncentračního tábora Mauthausen, který oba norské důchodce sleduje. Sandra se od Juliána dozvídá, že Christensenovi před ní skrývají strašlivou minulost. Nejprve mu nevěří, když se ale tajemství začne vyjevovat, mladé ženě jde o život.

Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968: „Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu?“ a „Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?“ Kárnetův text měl v roce 1968 vycházet na pokračování v Literárních listech, resp. být na doporučení Václava Havla vydán celý v Československém spisovateli. Vzhledem k posrpnovému vývoji k realizaci knižního vydání již nicméně nedošlo. Eyes Only představuje text, v němž se přirozeně mísí soukromé, velmi volně pojímané úvahy deníkového charakteru, spolu s úvahami politickými. Jedná se o otevřenou zpověď, pozorování sebe sama, v první části uvozenou strhující a obsahově hutnou, vpřed pádící „řízenou“ asociativní metodou. Útržkovitý charakter, těkání z jednoho tématu na druhé ústí v pocit, že se vše děje neuspořádaně, takříkajíc přes sebe, najednou – ovšem tak, jak se děje „najednou“, ve své celistvosti, i sám život.

Svazek próz Alice Munroové opětovně potvrzuje autorčinu schopnost nahlédnout hluboko do duší svých mladých i stárnoucích hrdinek, čelících tentokrát ve větší míře než v předchozích knihách zlomovým životním situacím. Hrůzná rodinná tragédie, sexuální pokoření, nemohoucnost tváří v tvář brutálnímu zločinci či vzpomínka na někdejší krutý čin namířený vůči nevinnému dítěti představují pro protagonistky jednotlivých příběhů bolestné zkoušky, jejich vyústění však ukazuje, že život dokáže přinést naději a vysvobození i v nejtíživější chvíli. Téměř románová bohatost a propracovanost próz spolu se živostí, konkrétností a nepředvídatelností jejich děje nabízejí již tradičně vrcholný čtenářský zážitek a nové vzrušující setkání se světem autorčiných příběhů, důvěrně známým a zároveň pokaždé jedinečným a překvapivým.

První velká překladová biografie o Freudovi na českém trhu, která přibližuje dramatické osudy velkého lékaře a myslitele i laické veřejnosti, je populárním výkladem Freudovy nelehké vědecké dráhy, vrcholící odhalením přístupu ke skrytým zdrojům nevědomého biologického základu lidské psychiky. V knize se setkáváme jak s nejznámějšími případy z Freudovy psychoanalytické praxe, tak i s případy dosud neznámými. Čtenář tak získává jasný obraz o významu snů a sexuality. Autor knihy, známý rakouský publicista, svým citlivým přístupem i strhujícím podáním ozvláštňuje portrét osobnosti, která rozhodující měrou ovlivnila celé 20. století. Životopis doplňuje časová tabulka, rejstřík a bibliografie.

Kniha Hemingwayova vnuka je tvrdým svědectvím o nelehkém životě potomků rozvětvené rodiny slavného spisovatele. Ernest Hemingway trpěl depresemi, které ho dovedly až k sebevraždě. Otec autora knihy, lékař Gregory Hemingway, nejmladší z Ernestových synů, se celý život převlékal tajně do ženských šatů a nakonec zemřel po chirurgické změně pohlaví v ženské věznici. Ani ženy z této rodiny na tom nebyly lépe: Johnova matka trpěla schizofrenií a duševními nemocemi byla sužována i jeho babička a první Ernstova žena. Autor, obdařený nepochybným literárním talentem, o tom vypravuje s pochopením, bez odsudků a bez snahy o vyvolání literární senzace.

Mnohovrstevným životním příběhem "Maura" Moraese Zogoibyho, příslušníka bombajské obchodnické dynastie, potvrzuje světoznámý britský prozaik indického původu znovu svou pověst originálního vypravěče a brilantního stylisty. Moraesovu tragickou i komickou románovou zpověď je možné vnímat jako složitý organismus vzniklý prolínáním a vrstvením několika rovin reality a textu, jako nemilosrdný portrét moderní Indie i jako výkřik neukotvené duše toužící po životní autenticitě, nikdy však nepřestává uchvacovat svou invencí a vášnivým zaujetím.

Nino Giaconia má pověst nelítostného a krutého zabijáka, zcela oddaného zájmům corleonské mafie a jejímu šéfovi Occiuzzovi. Ale i on má citlivé místo: manželku Rosu, patřící ke klanu "poražených" z Palerma. Krásná a nešťastná Rosa si ho vzala spíš proto, aby utekla z dusivého područí svého otce, než kvůli lásce. Tímto rozhodnutím si udělala ze života peklo a postupem času pochopila, že není cesty zpět. Po stopách Gaspara a Nina, kteří se ukrývají téměř dvě desetiletí před zákonem, pátrají neústupná soudkyně Elvira Salemiová a komisař Matteo Di Giannantonio, oba plní pochybností a rozporů, přesto rozhodnutí za žádných okolností neustoupit. Román dosahuje svým břitkým stylem, svižným tempem a řadou vzrušujících scén, jejichž napětí se postupně zvyšuje, téměř filmovému rytmu. Příběh krvavé mafiánské odplaty, lásky a smrti se vyhýbá rozvleklosti a běžné schématičnosti žánru a vytváří živé vyprávění ojedinělé dramatické síly.

Na pozadí někdejší dělnické čtvrti Libně se odehrává současný příběh Jidášových bratrů. Michala, Martina a jejich otce Salema, jemuž po rozvodu dělá společnost už jenom kocour Jidáš. Salemovou životní vášní je vlastní pojetí filosofie a jeho posledním dílem divadelní hra o starořeckém Diogenovi. Kainovým komplexem poznamenaný vztah bratrů vyostří otcovo přání, aby se Michal o jeho hru jako divadelník postaral. Další linii románu představuje Salemovo pozdní milostné vzplanutí ke studentce, které hölderlinovsky říká Diotima. Ani láska stárnoucího filosofa, ani realizace jeho hry, ani vzájemný vztah bratrů se nenaplní podle očekávání. Jediné, co neúprosně postupuje, je další přeměna staré Libně v developerský sen bydlení u vody na místě zbouraných libeňských loděnic.

První ze série Mortdecaiových dobrodružství, točící se kolem krádeže Goyova plátna z madridského Prada a vyděračské aféry, do níž je zapleten obchodníkův americký klient Milton Krampf, postupně zavádí Charlieho a jeho násilnického sluhu Jocka z poklidu Londýna do čím dál bizarnějších a nebezpečnějších peripetií celého případu, zatímco počet obětí i podivných individuí, jež se staví neohroženému protagonistovi do cesty, setrvale stoupá. Nalezne Charlie cestu z pasti, u níž číhá jeho hlavní protivník, brutální šéf zvláštní policejní jednotky Martland, nebo jej čeká cesta do pekel, kde, jak tuší, nenajde jediný umělecký výtvor a ani kapku alkoholu?

„Často se chvástám, že se smrti nijak zvlášť nebojím, ale na druhou stranu trpím těžkou závislostí na životě a slyšel jsem, že abstinenční příznaky člověka zaskočí,“ komentuje svůj úděl světem protřelý aristokrat, obchodník s uměním, zhýralec a hrdina proti své vůli Charlie Mortdecai, vracející se na scénu v novém dobrodružství, které má vystavit jeho důmysl i fyzickou odolnost ještě náročnější prověrce než předchozí konfrontace s nelítostnými protivníky z řad britské policie v knize Nemiř na mě tou věcí (Paseka 2010).

Jen zvířata nám dokážou vysvětlit, co vlastně znamená být člověkem. Kočka na západní frontě první světové války, šimpanz ve válečném Německu, sloní dvojčata v Mosambiku, medvěd v Sarajevu… Duše zvířat, která se během uplynulého století stala oběťmi lidských konfliktů, vypráví dojemné, tragické a nádherně podivné příběhy o svém životě a smrti. Zvířecí hrdinové a vypravěči současně nepřímo vzdávají poctu spisovatelům, kteří během téhož období o zvířatech psali. Během studené války se setkáme s ruskou želvou, která byla mazlíčkem Tolstého dcery, americký delfín v Iráku píše dopis Sylvii Plathové, příběh ústřice v Pearl Harboru je geniální variací na Kerouacův kultovní román Na cestě. Vzácně originální kniha elegantně splétá historii, mytologii, folklór i astrologii. Ukazuje, že dokud budou existovat zvířata, lidé o nich budou přemýšlet, psát a snít.

Román psaný formou monologů čtyř protagonistů - dvou klaunů, manželky a milenky.

Útlá kniha španělské básnířky a překladatelky Clary Janésové se rodila dlouhých dvanáct let. Autorka v ní popisuje svůj osudový umělecký i osobní vztah k Vladimíru Holanovi, na jehož počátku bylo setkání se španělským překladem Holanovy Noci s Hamletem, která pro tehdy jednatřicetiletou básnířku znamenala přelomový životní zážitek. Rozhodnutí Janésové poznat českého básníka osobně vedlo nejprve k písemnému a od roku 1975 i osobnímu kontaktu mezi oběma umělci a Janésové nakonec otevřelo cestu nejen k celku Holanova díla, ale i k českému jazyku a dlouhé řadě dalších českých autorů, jejichž dílo postupně přeložila do španělštiny. Podstatou básnířčina lyrického vyznání je ovšem její mnohovrstevný vztah k Holanovi, který se zasloužil i o vznik tohoto ojedinělého textu, stojícího na pomezí autobiografie, legendy a básně v próze a na pozadí báje o Orfeovi a Eurydice a příběhu Hamleta a Ofélie líčícího zcela ojedinělý případ prolnutí života a literatury, skutečnosti a mýtu.

Staročeská skladba o životě svaté Alžběty Durynské pochází z konce 14. století. Je připisována Tomáši ze Štítného, jednomu z nejvýznamnějších představitelů staročeské vzdělanosti. Osud durynské princezny Alžběty, která žila v první třetině 13. století, autor vylíčil poutavě, s hlubokým zápalem středověkého vychovatele. Jako celek vychází Život svaté Alžběty vůbec poprvé. Doprovází jej slovníček vybraných staročeských pojmů.

Soubor pěti studií věnovaných Březinově dílu v kontextu české a světové literatury přelomu 19.a 20. století. Soubor obsahuje tři časopisecky vydané studie věnované Březinovu verši (1967), Březinově próze (1969) a vlivu Vrchlického překladů belgického básníka M. Maeterlincka na konstituci Březinova volného verše (1999) a dvě studie – interpretaci Březinova vlastního výkladu sbírky Svítání na západě a interpretaci Březinovy básně Modlitba za nepřátele –, které byly zařazeny do knižního výboru Červenkových studií Styl a význam (1991) .

Korespondence dvou velkých českých básníků F. Halase a J. Zahradníčka nám dává nahlédnout do dobové atmosféry let 1930–1949. Jan Zahradníček je pokládán za nejvýznamnějšího básníka české katolicky orientované poezie 20. století. František Halas patří mezi nejvýraznější a nejčtenější tvůrce 30. a 40. let a spoluvytvářel podobu a vývoj české lyriky i moderního českého básnictví.