Poláček v románu popisuje práci na přípravě novin a v tomto rámci líčí komické snažení dvou hrdinů, jak se co nejméně nadřít. Většinu času tráví u kulečníku, kde potkají lehkou dívku a s ohromením sledují její společenský vzestup.

„Tato knížka není žádným souborem esejů, a tím méně politickým dílem. Je to jen série spontánně psaných poznámek o tom, jak vidím tuto zemi a její problémy dnes, jak vidím její budoucnost a za jaké věci se chci zasazovat.“ Václav Havel

Tento povídkový cyklus, v němž se autor zaměřil na téma lásky, zachycuje milostné vztahy mezi lidmi v rozhodujících okamžicích jejich života, kdy jde o základní životní hodnoty.

V těchto čtyřech svazcích povídek Jindřišky Smetanové se skrývá především radost z dobré četby, z nostalgických návratů na kdysi idylický ostrov Kampa, kde se lidé na malé ploše uprostřed velkoměsta ještě důvěrně znali, rozuměli si a jeden druhému naslouchali.

Od dvacátých do padesátých let prožívá svůj příběh od mládí snaživý a podnikavý muž, který touží po bohatství, po lásce a uznání ve své profesi a poznává život od vybrané společnosti a velkého světa po věznění a osamocení v opuštěném pohraničí, kde končí jako cestář. Existenciální téma autor nepojímá tragicky. Hlavnímu hrdinovi samota umožňuje zbavit se touhy po majetku a uznání, zbavit se lpění na nich a dojít ke svérázné, prosté filozofii života, kde se hořkostí a samotou platí za požitek krásy a svobody.

Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák. Touto populární postavou, která se svým přístupem ke skutečnosti v mnohém podobá Járovi Cimrmanovi, bavil Herrmann nejen čtenáře, ale i účastníky veselých literárních večírků. Komického, a tím osvobozujícího a očistného účinku dosahuje vtipnou ironií a svérázně uzpůsobenou češtinou: se zdánlivou objektivností "hlasu lidu" a v atmosféře masopustního veselí potírá groteskní komikou všudypřítomné bláznovství.

Anglická dívka Angela, která má těsně před svatbou, se v srpnu 1968 vydá do Československa navštívit rodinu svého otce, jehož nikdy nepoznala. Poslední, co od ní její snoubenec Henry uslyší ze sluchátka telefonu, je slovo „chleba“. Pak se po Angele prostě slehne zem. Tak začíná pozoruhodná románová prvotina Lenky Elbe. Angela však oproti očekávání nezahyne pod pásy ruských tanků, její život pohltí historie ještě hlubší a síly ještě temnější. O mnoho let později se z terapeutických důvodů po Angeliných stopách vydává Henry v doprovodu nové, teď už dlouholeté partnerky. Hlavním hrdinou románu je ovšem město Jáchymov, město lázní a lágrů, stříbra a uranu, město s historií slavně krásnou i neslavně strašnou. V knize se mísí všechny jeho paradoxy, osudy i chování lidí ovlivňují jevy normální i paranormální, ve střízlivém lázeňském domě s přísným řádem se dějí nepochopitelné věci, a všechny nitky vedou do jáchymovského podzemí, jak toho skutečného, tak pomyslného. A nade vším se tajuplně line zelenkavá záře uranového skla.

Tři povídky ze života českého lidu v době rokoka. Radostnou a smavou dobu nejlépe vystihuje "Zahořanský hon", kde tři náhodně se sešedší umělci, přišlápnutý kantor-hudebník, nadaný malíř a obratný myslivec-aranžér panských honů, bojují svorně v přiměřeně ladném rokokovém milostném příběhu proti zámeckému vrchnímu, v němž je ztělesněna tupost panských úředníků. - Povídka "Učitelský" vystihuje osud celého kantorského stavu v nedávné době (30. léta 19. stol.) a toho učitelského pokolení, které tolik přispělo k hudební slávě českého jména. Chudé bylo živobytí začínajícího "pomocníka", který často trpěl pod různými principálkami i pod rozmarnými nápady církevní a šlechtické vrchnosti a jen hudbou v kostele a při vesnických zábavách si přivydělával, aby nemusel chodit na stravu po číslech. - Obrázek z bramborové války "V Pekle", kreslí osudy tří císařských vojáků, kteří se dostanou posádkou do zapadlého pekelského mlýna v údolí Metuje.

Výbor z pentalogie "jivínských rapsódií" (Kytinky, Vina, Muzikant, Pytel nudlí, Bouřka, Jivínští krasavci, Na každého jednou dojde, V objetí ochechule, Námluvy, Podařený párek, Matýsek, Sokové), svérázných, sociálně laděných a z folkloristických tradic vycházejících próz o rodném městě Jičíně a o rodném kraji na sklonku 19. století, je doplněn vánoční rapsódií (Pokoj lidem).

Souhrnné vydání 3 her: Noc a skála, Oldřiška a Lotři od zubaté tety.

Povídky, vybrané z Jivínských rapsódií, mají společného jmenovatele - všechny líčí nějakou lidskou posedlost, náruživost, a všechny mají tragikomický charakter. Jsou psány s půvabem a humorem.

Postavy z prózy Miroslava Drábka Náhradní služba spojuje "dělání divadla", které není jen jejich společným zájmem, ale má pro ně i vysloveně existenciální rozměr. Jsou to totiž lidé na okraji společnosti, zpravidla bezdomovci, pro něž čas strávený přípravou divadelní inscenace představuje vzácnou příležitost pobývat v prostoru vzájemné důvěry, dialogu a naděje na ocenění. Drábek vládne uměním charakterizovat své postavy věcně, nesentimentálně a přitom se zaujetím a dokáže přesně určit jejich místo v rozvrhu společné hry. Za leitmotiv Drábkovy prózy tak lze - v několikerém smyslu - pokládat "hledání vlastní role", k níž se s nemalými obtížemi, ale také s vytrvalým nasazením probíjejí svérázní herci spolu s vynalézavým režisérem v partu trpělivě vnímavého a přitom zábavného vypravěče.

Soubor povídek, v němž známý autor románů z lékařského prostředí soustředil své krátké prózy publikované časopisecky nebo vysílané rozhlasem. Obsahuje : I / Doktorské příběhy II / Zlá doba okupace III / Dobrá doba míru IV / Ohlédnutí do daleké historie .

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce; Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do patnáctého století; Pestré cesty po Čechách.

Sbírka povídek pohádek a pověstí ze starých časů z okolí městečka Rukapáně

Soubor tří novel tvoří triptych baladických příběhů lásky a nenávisti.

Sbírka krátkých povídek, ve kterých autor zachytil skutečné příběhy ze své praxe obvodního lékaře na Českomoravské vysočině.

Josef Fousek měl odjakživa toulavé boty. A každá cesta, i ta nejkratší, třeba jen z Kladna na Křivoklát, byla pro něj takovým dobrodružstvím jako pro jiné cesta kolem světa. Na každém kroku, i tam, kde jiní vnímali jen šedou nudu, zažíval pestrobarevné příběhy, o kterých pak vyprávěl všude, kde se našel alespoň jeden posluchač. Ve zralém věku se mu splnily sny o cestách po Evropě i za oceány. V nové knížce píše o svém putování životem a světem, o příhodách, které zažíval, a o lidech, které potkával. Jeho anděly na cestách jsou všichni ti, kteří neubližují, nezávidí a mají dobrá srdce.

Symbolická lyrická novela o hledání pravdy, krásy a dobra. Sedm příběhů, ve kterých mladík sedmkrát potká svou lásku v různých podobách. Sedmikráska (chudobka) zde ukazuje chudobu jako předpoklad morálních hodnot.

Příběh Miloše Hrmy, který se na začátku slavného Hrabalova románu pokusí o sebevraždu, protože "zvadne jak lilium" při prvním pokusu o styk se svou milovanou Mášou. Miloše zachrání zedník, který zrovna pracuje opodál. Miloš Hrma pracuje na nádraží se svým vzorem - nádražákem Hubičkou - a systematicky sabotují ostře sledované vlaky ( hlavně s municí). Ke konci roku 1945 se rozhodnou vyhodit jeden z vlaků do vzduchu. Miloš se úkolu ujme. Akce se zdaří a vlak vybuchne, ale Miloš je smrtelně zraněn. Hrabalův román Ostře sledované vlaky je znám také díky stejnojmenému filmu Jiřího Menzela. Režisérův celovečerní debut byl roku 1966 oceněn jako nejlepší zahraniční film a získal Oscara.