Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů - Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky...

Román z farského prostředí, v němž se autor kriticky vyslovuje o tíživém celibátě a o vysoké církevní hierarchii. Příběh začíná u maturitní zkoušky, jak student Josef Holoubek, který je považován za premianta třídy, popadne u maturitní zkoušky z matematiky.. Je z toho velmi zklamán a jde do semináře, by se z něho později stal farář. V semináři se potká mnoho přátel a zažívá mnoho zábavných i ponurých příhod. Po svých studií odchází do vesnice Markova, aby tam pomáhal tamnějšímu knězi hospodařit. Velebníček Holoubek je v Markově velmi šťasten, obhospodařuje svoji zahrádku, chodí do školy učit děti a věnuje se sledováním zvěře v lese. Ale pouze do té chvíle, kdy přijde oznámení o tom, že v Třešticích umřel farář a on má nastoupit na jeho místo...

Povídkový soubor chodského spisovatele J. Š. Baara Na srdci přírody byl inspirován jako většina jeho děl láskou k rodnému kraji; tentokrát však nevěnoval pozornost jen lidem, ale především tajuplné a půvabné přírodě, k níž měl ostatně v celé své tvorbě vřelý a výjimečný vztah.

Povídky karlštejnského havrana patří k nejoblíbenějším knihám Václava Beneše Třebízského. A právem. Třebízský se tu v povídkách, spojených mezi sebou v jeden organický celek vyprávěním staletého havrana z Karlštejna — je to jakési ztělesněné svědomí historie — nabádavě obrací především k mládeži, aby se učila žít z historie svého národa, z jejích období slávy i z dob poroby. Je pravda, že Třebízský — na rozdíl od Jiráska a Wintra — nerozlišuje historická fakta od smyšlenek, že přemíra citové zaujatosti a horečnost, s níž psal své práce, mu mnohdy nedovolovaly proniknout hlouběji v podstatu věci a leckdy snižovaly uměleckou hodnotu jeho děl. Jedno však měl Třebízský s nimi společné. Citlivý smysl pro sociální nerovnosti, který především určoval jeho dílo. Uplatňovalo skutečně důsledně myšlenku vlasteneckého působení literatury na nejširší vrstvy národa, stalo se lidovým čtením v tom nejkrásnějším smyslu slova.

Výbor z próz přináší ukázky z osmi Nerudových knih. Texty pojmenované Dvojí Ježíšek, Průvody chudých a Pražské prvenství jsou výňatky z Nerudových fejetonů v Národních listech 24. 12. 1976, 15. 6. 1879 a 7. 11. 1880, 10. 5. 1891.

Výbor z menších pražských próz přináší jednak časově vzdálenější látky, které znala autorka z místního podání (Dcera otce svého, Na košatkách, Drama zbořeného domu), a jednak látky ze zážitků svého mládí z Prahy předrevoluční (Pan policejní komisař) a z Prahy za revoluce 1848 (Pán a sluha.). Celou knihou procházejí výňatky z memoárového díla Upomínky (V Poštovské ulici, Vltava, Naše babička, S otcem, Tandlmark, Nedělní lekce), jež vedle vypravěčské půvabnosti mají zpřítomňovat osobu spisovatelky.

Pět povídek ("Přišla do rozumu", Teta Vavřincová, Hubička, Nebožka Barbora, Námluvy), které autorka napsala na vrcholu svých tvůrčích sil v letech sedmdesátých, aby v příbězích prostých venkovských lidí zachytila úsměvné i trpké rysy obyčejného života.

Výbor z díla: Vyprávění o Josefu Kajetánu Tylovi - Z dějin národa - Vlastenci a buditelé - Obrazy ze života - Z divadelních her - Básně, deklamovánky a písně

Kniha povídek (1908) inspirovaných drsnou, ale krásnou beskydskou přírodou obsahuje jedenáct příběhů o láskách, často až démonických milovníků, některých z členů myslivecké družiny církevního velmože Rudolfa. Žízni po smyslovém požitku podléhají nejen "černí myslivci", ale také ženy, vdané, svobodné i mladičké dívky, které se vášnivým přilnutím k plnosti smyslové lásky zachraňují před každodenní všedností života. Láska v těchto povídkách není však hodnotou, která by člověku přinášela štěstí, ale zákonitě končí rozčarováním, zklamáním i tragedií a vyznívá tu jako ničivá síla.

Žena, která sní o velké lásce a po mnoha peripetiích ji konečně nachází, to je nejčastější téma čtiva zvaného červená knihovna… Román pro ženy není vlastně o ničem jiném. Laura, redaktorka časopisu Vyrovnaná žena, a její předčasně ovdovělá matka Jana, povoláním překladatelka, také touží po vysněné lásce. Aby dosáhly svého, musí ovšem ze svých představ slevit. Michalu Vieweghovi se tento důvěrně známý námět podařilo povýšit na moderní, inteligentní a zábavnou prózu, určenou samozřejmě nejen ženám.

Kniha o putování Itálií ve 30. letech 20. století

Novela Když milujete muže je jakýmsi alternativním příběhem lásky jedné ženy k muži, který ji zrazuje, a k jeho méně kýženému náhradníkovi.

Povídková kniha Nevěry, soubor bizarních vyprávění o dětství, dospívání a rané dospělosti, jež spolu utvářejí psychologický portrét hlavního hrdiny, jeho labilního soukromého života a nesnadného hledání generační identity.

Novela Život za podpis tvoří ouverturu diptychu Post bellum 1866 a zabývá se laděním a prvními takty prusko-rakouské války, předvedené autorem do důsledků jako první válečný střet bez jakýchkoli ideálů, jako masakr bez podstatného zisku pro obě zainteresované strany. Zabývá se trýznivými niternými otázkami aktérů války, zabývá se rozsáhlou mašinérií špiclovství a špionáže a na postavě studenta Ludvíka Machla ukazuje policejní praktiky, jak malým háčkem, evidentně nastraženým, lze polapit a zničit nejen duši mladého člověka, ale i rozvrátit jeho fyzickou existenci.

Baladická próza o pronásledování dvou pytláků-vrahů hajného v hlubokých lesích, kteří štváni svědomím i vykonavateli spravedlnosti v sebeobraně dále zabíjejí... Ve vyprávění vyniká líčení duševních stavů obou štvanců, opojených nejprve krásou lesa a pocitem svobody a postupně propadajících beznaději.

a jiné obrázky z chodské přírody

Život a dílo skladatele Foltýna je poslední, nedokončený román Karla Čapka, vydaný až po jeho smrti v roce 1939. Je inspirován epizodou z pamětí Karla Sabiny, v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel Hörner. Román je fiktivním životopisem Bedřicha Foltýna (pseudonymně Beda Folten), skladatelského diletanta a hudebního grafomana, který ale sebe samotného pokládá za geniálního. Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti...

Kniha je naplněná hlubokým lidstvím. Je částečnou biografií, odráží názory, myšlenky a život generace, která se musela vyrovnat s poválečnou situaci i se změnou politických režimů. Je vyzrálým pohledem na život i jeho pomíjivost. To, co člověk hledá celý život, je prosté...

Soubor 16 povídek z 1. Jiráskova tvůrčího období (1872-83) ve Spisech dosud neprávem opomíjených, vesměs s náměty z rodného Hronovska, z jeho lesů, náhorních planin, chudičkých polí a samot ve stráních.

Výbor z historických povídek s vojenskými náměty, vyňatých z bohatého díla našeho klasika Aloise Jiráska.