Osm povídek – Hřeben, Námluvy, Margarín, Bedýnky s hřebíky, Lovec lebek, Stříbrné křídlo, Návštěva, Hylzny – finského spisovatele, v nichž přísně realistiká metoda popisu kontrastuje znepokojivě s absudritou lidských činů. Reprezentují tvorbu prozaika (nar. 1928), označovaného za nejtypičtějšího představitele současné finské literatury. Uvádějí, navštěvujíce různé životní prostředí, do podivného světa lidských citových záchvěvů a odhalují situace, v nichž vládne mezi lidmi, stojícími náhle proti sobě jako cizí mocnosti, neporozumění a jakoby zakletá převrácenost vztahů, jíž proniká chlad lhostejnosti i žhoucí pocit zakoušené nespravedlnosti.

Kniha noc Girondistů, je založená na osobní válkou získaných zkušeností, za kterou získal literární ocenění a kniha se stala mezinárodním bestsellerem. Děj se nachází v nizozemském tranzitním táboře Westerbork , hlavní postava této knihy je asimilovaný židovský učitel který spolupracuje s nacisty. Jeho úkolem bylo vybrat Židy k přepravě do Osvětimi , později si uvědomí, že jako Žid, byl také vázán sdílet osud těch které poslal pryč.

Vnějším rámcem tohoto vtipného díla je současný Stockholm. Příběh se pohybuje jako většina autorových děl na hranicích skutečnosti a fantazie. Střetává se v něm všední banalita nalinkovaného života dnešní civilizace s tím, co z ní náhle, nečekaně a záludně vybočuje jako neuvěřitelná výjimka...

Argentinská spisovatelka soustřeďuje své tvůrčí úsilí především na psychologické prokreslení postavy hlavní hrdinky a na postižení ovzduší a prostředí argentinského venkova, v němž se příběh odehrává, zatímco námět volí nenový: mladičká dívka nechtěně otěhotní a energická matka uvede vše do pořádku jejím provdáním.

Povídkový soubor (15 povídek) amerického prozaika je co do námětu rozmanitý. Vypráví např. o starých nebo stárnoucích ženách, o chlapci z Jihu, který sní o světě na Severu, o zasněžených ulicích Chicaga, o muži, který utekl z domova a sám neví proč, o starém generálovi, který se v myšlenkách vrací k prohraným bitvám. Autor zde přechází od frašky k tragédii, od lyrického popisu k napínavému ději, od hravosti k dojetí. Všem povídkám je však společná láska hrdinů k rodnému jižanskému kraji, řešená často návratem domů, a zejména pak problém černých a bílých.

Čtenářsky vděčný je motiv milostného trojúhelníku: žena mezi dvěma muži.

Psychologický román srbského autora zkoumá, co brání člověku žít podle jeho představ a tužeb, co ho deformuje a ubíjí.

Tento svazek obsahuje tři Frankovy tzv. würzburské romány, které patří k jeho nejznámějším a nejčtenějším a tvoří páteř jeho celoživotního díla.

Italské město Florencie je zaplaveno vražedným morem. Někteří lidé se zavírají do svých domovů, neboť nemoc se šíří velmi rychle. Jiní měli opačný lék na to, jak se této nemoci vyhnout – užívali si zábavy, hodně pili a žertovali. Lidé po tisících umírali, a tak je na márách nosili hrobaři z drobného lidu a jen málokdy pro nebožtíky někdo truchlil. V té době se v kostele Santa Maria Novella sešlo sedm dam. Autor dle svých slov nechtěl uvádět jejich pravá jména, pojmenoval je tedy: Pampinea, Fiammeta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifilie a Elisa. V kostele se náhodou setkají se třemi mladíky (Pamfineem, Filostratem a Dioneem), které přemluví, aby s nimi odešli z města. Poté se odeberou do jakéhosi sídla. Domluví se, že každý den bude zvolen král či královna a každý den si všichni připraví příběh na dané téma pro ostatní. Každý den je tedy vyprávěno 10 příběhů. Po deset dní přebývají v sídle a jedenáctý se vrátí zpět do Florencie, kde mladíci zanechají dámy v Santa Maria Novelle, na místě, na kterém se s nimi poprvé setkali.

Knížka o pirátské komunitě, Madagaskaru a jeho lemurech, o biologických druzích a nemocech, jež čekají na svou šanci zkosit celé lidstvo, brány Muzea se otevřely a to vydalo své obyvatele: extrémně smrtící nemoci, jako Kristovu chorobu, Vlasy, Čuráky a Rudou pavoučí horečku. Všechny měly podobu pandemie a zkosily většinu lidí... Příběh kapitána Missiona je jen rámcem, v kterém Burroughs odhaluje a útočí na „Ohyzdného ducha“, kterým není nikdo jinej než „Homo sapík“.

Román, zasazený do Tennessee padesátých až šedesátých let, můžeme číst jako napínavý příběh justiční vraždy, jako typicky warrenovské zamyšlení nad problematikou spravedlnosti a bezpráví, dobra a zla nebo prózu především básnickou

Libanonský spisovatel Chalíl Džibrán (1883 - 1931) prožil větší část života v USA, v prvním období své tvorby psal arabsky, později anglicky. Jeho nejúspěšnější knihou je básnická próza Prorok (The Prophet, 1923), k níž se stále vracejí nové generace čtenářů na celém světě. Titulní hrdina promlouvá k obyvatelům města Orfalu o lásce a manželství, o přátelství, o zločinu a trestu, o radosti a žalu, o svobodě a dalších základních tématech lidské existence...

Stalo se to v pátek v noci 26. dubna roku 1986. Vinou nezodpovědného rozhodnutí, diktovaného snahou splnit nesmyslný závazek, došlo na atomové elektrárně u městečka Pripjať v černobylské oblasti k výbuchu reaktoru. Vedle okamžitých obětí na lidských životech přinesla tato apokalyptická noc nenahraditelné poškození zdraví tisíců lidí, nevyčíslitelné hospodářské a ekologické škody daleko za hranicemi Ukrajiny. Zastaralé a špatně udržované zařízení elektrárny neuneslo selhání lidského faktoru. Javorivskyj byl jedním z prvních, kdo se rozjel do postižených oblastí, najezdil stovky kilometrů po okolí a sbíral materiály pro sepsání románu, který velmi rychle přinesl pravdivé svědectví o morální slabosti, karierismu, prospěchářství odpovědných pracovníků a o vnitřní síle, odvaze a obětavosti mnoha bezejmených, kteří za cenu vlastních životů zabránily nedozírným následkům nejen na Ukrajině.

Slavný román Most přes řeku Kwai patří k základním dílům válečné literatury. Odehrává se hluboko v jihoasijské džungli, v prostředí japonského zajateckého tábora. Ústřední téma příběhu je přitom vcelku jednoduché: velení tábora pověří britského důstojníka, aby se svými vojáky postavil strategicky důležitý železniční most. Rozkaz byl vydán a spojenečtí váleční zajatci se pustili do práce; brzy se však ukáže, že stavba mostu není pouze nenáviděnou dřinou, ale že se též může - paradoxně - stát způsobem, jak uprostřed ponižujícího zacházení a hnilobného mikrosvěta najít smysl života… Most přes řeku Kwai napsal Pierre Boulle úsečným, takřka žurnalistickým stylem. Přesto se mu podařilo ukázat skutečnou absurditu války: z mocných se v zajateckém táboře stávají trpně přihlížející, zatímco ponížení triumfují. Autorovo dokonalé, nezjednodušené chápání lidské psychiky ve vypjatých životních situacích povýšilo válečný román na zcela originální dílo, jež se roku 1957 dočkalo i oscarového filmového zpracování.

Úsměvné a lehce satirické vyprávění o intimním manželském životě půvabné učitelky kuchařského umění s jejími dvěma partnery, z nichž první je roztomilý flákač a hráč rulety, zatímco druhý je úctyhodným lékárníkem.

"Nick" je prequel slavného románu Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby, který se stal mezníkem v dějinách světové literatury. Ústředním hrdinou je zde vypravěč Gatsbyho Nick Carraway – román sleduje jeho osudy předtím, než se přistěhoval na Long Island. Nickův příběh se ani v nejmenším nepodobá pozdějším zážitkům jazzového věku: Nick je zapojen do krvavé tragédie, již nazýváme první světová válka, a pak se snaží na válku zapomenout a oddálit návrat k rodině: přežívá v Paříži, v New Orleansu… Román je vynikajícím portrétem výjimečné doby a zároveň úchvatným, obecně platným příběhem objevování vlastního já. Autor vdechl nový, plný život postavě, kterou mnozí znají, ale málokdo se nad ní zamyslí hlouběji. Michael Farris Smith skládá osobní, upřímný hold F. S. Fitzgeraldovi a zároveň odhaluje, jaký člověk se skrývá za nenápadným zjevem vypravěče jednoho z největších světových románů.

Rudá jízda se zrodila z autorova deníku, který si vedl v roce 1920 jako válečný zpravodaj u 1. jízdní armády. Účastnil se polsko-sovětské války o ovládnutí území dnešní Ukrajiny – konfliktu, v němž bojoval každý s každým a také s civilním obyvatelstvem. Vojáci oplakávají své zabité koně a pláčou, když je nějaká píseň obzvlášť dojímá… pak se otočí a páchají zvěrstva, masové vraždy civilistů. V roce 1939 byl Babel zatčen, osm měsíců vyšetřován a mučen. 27. ledna 1940 ho zastřelila popravčí četa v moskevském vězení Lubjanka.

V Prorokovi nabízí Chalíl Džibrán mapu pro cestu životem. Díky němu si totiž můžeme už nyní a bez zbytečného bloudění osvojit to, co bychom se jinak dozvídali až mnohem později – anebo taky vůbec. Umíte si představit, o co lepší život vás čeká? Inspirace Prorokem se mění podle toho, ve které životní fázi jej čteme. A čte se tak lehce! Není to jen báseň, ale poetické poselství moudrosti a lásky. Džibrán je čaroděj! Každý aspekt života vystihne velkolepě a přitom málo slovy, jako by do šálku nabral najednou celé moře: lásku, vášeň, manželství, bolest i radost, dobro a zlo, víru, čas, sám život i smrt… Už sto let se tou čarovnou knihou nechávají inspirovat miliony lidí v překladech do více než stovky jazyků. Vždyť Džibrán je po Shakespearovi a čínském mistru Lao-c' třetím nejčtenějším básníkem světa. Proč? Protože napsal jednu z nejdůležitějších knih, knihu života… Číst se dá kdykoli, klidně třeba i ve vlaku. A ilustrována je Džibránovými obrazy, jež k duším a srdcím promlouvají tak jemně a vlídně.

Třetí díl neholmesovských próz, který obsahuje především povídky věnované lékařům a jiným badatelům. Snad právě proto, že A. C. Doyle byl sám původním povoláním lékař, jsou jeho příběhy prostoupeny hlubokým porozuměním pro trpící i pro ty, kdo na sebe berou břemeno zodpovědnosti za jejich uzdravení. I těžké životní zkoušky v podobě nemoci dokáže vykreslit s nadhledem a podtrhnout tragikomické aspekty utvářejících se situací. Zavede nás na operační sál ve viktoriánské nemocnici, do ordinace novopečeného lékaře, který s napětím čeká na svého prvního pacienta (Začátek nanečisto, jenž česky vychází vůbec poprvé), anebo mezi lékaře klábosící u sklenky o svých případech. Ve většině těch próz nacházíme humorné až ironické prvky, které dokládají autorův smysl pro humor. Zklamáni nebudou ani ti, kdo si libují v dobrodružných příbězích s vysloveně detektivní zápletkou: pro ně jsou ve výboru prózy Černý doktor a Doktor na blatech. Nechybí pak povídky týkající se konstruktérů, vynálezců a dalších smělých odborníků. Osu výboru však tvoří texty s láskou a pokorou věnované profesi lékařské, která hraje nenahraditelnou úlohu v každé společnosti a v každé době. Nechme se znovu okouzlit fantazií a vypravěčským mistrovstvím sira Arthura Conana Doylea, jehož touha po poznání a po lepším světě oslovuje stále nové a nové generace čtenářů.

Dramatický milostný příběh Dáma s kaméliemi se odvíjí kolem princezny pařížského elegantního polosvěta, dvacetileté Markéty Gautierové. Je krásná, muži ji obletují a zahrnují luxusem, a také skandály. Na ty ale nemyslí, ani na hrozivou nemoc, kterou se jí zatím daří tajit – až do setkání s Armandem. V lásce, které propadnou, objevují pocit naprostého souznění, dokonalého splynutí. Markéta je poprvé v životě svobodná a šťastná, nemusí předstírat a lhát. Pak se ale Armand ocitne pod tlakem rodiny a milenci dospějí k tragické křižovatce. Lež, k níž se Markéta v zápase s osudem uchýlila, vrcholí v katastrofě...