Hlavní postava románu a autorovo alter ego, spisovatel Nathan Zuckerman, je ve čtyřiceti letech zaskočen záhadnou bolestí, která se šíří od šíje a ramen do páteře, ochromuje mu tělo a deformuje duši tak, že už není schopen napsat ani řádku. Zuckerman, pro něhož psaní bylo jediným smyslem života, střídá jednoho lékaře za druhým, problémy se však zhoršují a jeho trauma se stupňuje. Pomalu se začíná přiklánět k názoru, že si ho přivodil sám vlastními knihami. Zaskočen hroutícím se životem se rozhodne, že unikne ke studiu medicíny, mezitím ale se jeho závislost na sedativech rozšiřuje o vodku a marihuanu…

Satirický román, v němž švýcarský spisovatel a lékař v grotestních obrazech líčí průběh jednoho módního výzkumu na švýcarské klinice.

Jednotlivé části románu zachycují klíčové okamžiky života titulního hrdiny Jurije Živaga, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku: 1905 – ruská revoluce a stávky dělníků, první světová válka, revoluce 1917, porevoluční vývoj. Jako červená nit se románem vine láska, děj je rovněž prostoupen úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává v díle náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje. Podle románu byl r. 1965 natočen úspěšný film ověnčený pěti Oscary.

Moudrý chalífa, krásná královna, dobrý ifrít, zlá gúla, džin v ženské podobě, pouštní lupiči, kouzelník, ale i krejčík, kovář nebo švec, to jsou postavy arabské pohádky pro malé i velké, Tajemstvý pěti bran. Nechybí tu napětí věčného boje dobra se zlem, ale i moudrá ponaučení. Pět bran vede do tajemného města v poušti. Pět bran, jimiž neprojde nikdo, kdo přichází se zlými úmysly. Pět je také příběhů , které za branami čekají na své rozuzlení. Přináší je poutník, jenž vstupuje do města jako první. Odměnou je mu láska a ruka krásné královny.

Jsme v Paříži devatenáctého století. Krásná a něžná kurtizána Markéta Gautierova se seznámí s Armandem Duvalem, který se do ní beznadějně zamiluje. S postupem času i kněžka lásky otevře své srdce, jenže jejich vztah je pro tehdejší společnost a obzvlášť pro Duvalovu rodinu naprosto nepřijatelný. Dáma s kaméliemi patří mezi nejvýznamnější romantické romány.Příběh nešťastné lásky je částečnou autobiografií Alexandra Dumase mladšího, jenž se s čtenářem podělil o krásu i šílenou bolest, kterou prožil ve vztahu se slavnou hetérou Marií Duplessis.

Pahorek: Dramatický příběh z anglické vojenské káznice v týlu severoafrické fronty za druhé světové války vychází z vlastních trpkých zkušeností anglického autora. Uměle vytvořený pahorek z kamení slouží jako novodobý mučící nástroj a jeho zdolávání ve vyprahlé poušti považují dozorci za poslední prostředek ke zlomení zbytků lidské důstojnosti trestanců. Pahorek z písku: Volné pokračování románu Pahorek. Děj se opět odehrává v nelidských podmínkách trestaneckého tábora. Hlavním tématem jsou dvě vraždy, k nimž zde dojde a jejich následné vyšetřování. Děj je obohacen vzpomínkami jednotlivých postav a vykreslením různých charakterů trestanců i dozorců.

Kniha je psaná jako nezadržitelný vodopád autorčiných úvah a myšlenkových pochodů, v nichž se mísí jednotlivé životní etapy, kterými prošla. Autorka rychle přechází od jedné události k další, v nichž autenticky popisuje svůj hektický život: nejsilnější je ta část, která se zabývají nezadržitelným pádem do osidel drogové závislosti. Lévy podává svůj pravdivý příběh velmi upřímně, místy až překvapivě tvrdě, což knize jen dodává na ryzí spontánnosti a neúprosnosti.

Leonard a Hladový Paul je okouzlující příběh dvou milých svobodných třicátníků, kterých byste si na ulici ani nevšimli, natož aby se z nich stávali hrdinové románů. V jejich obyčejnosti se však skrývá neobyčejná síla. Leonard se živí psaním encyklopedií pro děti a touží po někom, s kým by mohl společně žasnout nad krásou všehomíra. Hladový Paul je naopak se svým životem spokojený beze zbytku — je chodícím ztělesněním bytí v přítomném okamžiku. Oba přátelé se pomocí humoru, deskových her a ticha snaží proplout bouří života v jednadvacátém století a uchránit si to nejcennější — radost z každé, i té nejobyčejnější chvíle.

Debutový román amerického spisovatele Travise Hollanda se odehrává v Sovětském svazu v roce 1939. Hlavní postavou je bývalý učitel ruské literatury Pavel Dubrov, který pracuje v archivech moskevské Lubjanky, nehostinném vězení pro politické vězně. Mimo jiné má za úkol pálit knihy a dokumenty určené k vyřazení. Jednoho dne se mu dostane do rukou nepodepsaná povídka, kterou s největší pravděpodobností napsal významný spisovatel Isaac Babel. Pavel se s ním osobně setká, aby otázku autorství vyřešil. Má k Babelovi a jeho dílu obrovskou úctu a respekt. Zároveň ho svazuje pocit bezmoci a strachu. Jak se má zachovat, aby dílo velkého spisovatele nebylo zničeno? To je dilema, před kterým stojí. Postupně v něm pod vlivem skličujících okolností narůstá pocit, že v životě může už máloco ztratit. Žena mu zahynula za tragických okolností, jeho nejlepší přítel se protiví vládnoucí straně, takže mu hrozí zatčení, a matka trpí výpadky paměti, které mohou být předzvěstí vážného onemocnění. Autorovi se podařilo neobyčejně plasticky vylíčit neutěšenou atmosféru SSSR během krutých stalinských čistek, dobu, kdy byli lidé bezdůvodně vězněni a popravováni. Mistrně popisuje pocity a vhled do nitra člověka, který se i přes všudypřítomné šílenství snaží vzdorovat zlu.

Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům.

Pařížský floutek Cidrolin při odpolední siestě na svém hausbótu sní o středověkém vévodovi d´Auge, kterému se pro změnu zdává o podivném světě soudobé Paříže. Obrazy Paříže, kde se zrovna staví Notre Dame a lůza volá po další křížové výpravě, se střídají s obrazy Paříže šedesátých let. Sen se prolíná s realitou a napříč historií dochází k nečekaným setkáním.

Povídky s vynikajícím promyšleným dějem, ironií, humorem a překvapivou pointou. Odehrávají se převážně v New Yorku a jejich hrdinové jsou obyčejní lidé, zažívající drobné, ale neobyčejné příhody. Na konci jeho povídek často dochází k neočekávanému zvratu děje a zajímavému rozuzlení...

Výbor ze satirických povídek a novel

Autobiograficky podbarvený román předního slovenského spisovatele seznamuje českého čtenáře nejen s klíčovými událostmi soukromého života, ale i jeho názory na poměry v totalitní ČSR. Slobodův román Láska, vzniklý na základě osobních zápisků a bezprostředních reflexí, se k českému čtenáři dostává téměř po více než třiceti letech v překladu J. A. Pitínského. Text s původním názvem Pamäti vrátili autorovi z nakladatelství Smena jako nevhodný k vydání v roce 1974 a Sloboda ho chtěl zničit. Nakonec ho věnoval své polské přítelkyni Ewě Huncové, která se zasloužila o jeho vydán

Osou knihy je příběh vycpaného černocha zvaného prostě El Negro, na kterého autor narazil jako student v provinčním španělském městečku Banyoles v roce 1983. Píše o tom: „Vlastně jsem se o něm chtěl dozvědět úplně všechno. Kdo byl. Ale také: kdo ho vycpal, s jakým úmyslem? Kdo ho dopravil do Evropy, prodal, vystavil v muzeích? Představovali ho jako vzorek primitivního člověka? Jak se během doby změnil pohled, jakým na něj nazírali?“ El Negro nenechává autora v klidu ani později, když pracoval jako odborník na tropické zemědělství. Stále naráží na otázky a příběhy s ním spojené. Nakonec byl El Negro v roce 2003 vrácen do země svého narození a pohřben. Vycpaný křovák je pro autora ovšem především důvodem i příležitostí pro řadu úvah týkajících se prosazování vlastní kultury, ale protože se nesnaží situaci zjednodušovat, nevedou jím pokládané otázky k jednoznačným závěrům. Nepředkládá hotová řešení, ale podněcuje k zamyšlení a hledání vlastních odpovědí. V kombinaci s poučeným líčením nejrozličnějších prostředí, v nichž Westerman konfrontuje i zdánlivě vzdálené a exotické jevy s každodenní praxí Evropana, je kniha velmi zajímavým a podnětným čtením.

Kniha přináší vybrané ukázky nejvýznamnějších přestavitelů světového písemnictví a poskytuje tak v rámci daných možností relativně ucelený obraz literatury 20. století. Výbor je doplněn medailónky autorů a stručnými přehledy vývoje současné literatury, výtvarného umění a hudby.

Okouzlená duše je velká románová skladba spisovatele, který se zapsal již svým Janem Kryštofem mezi velké slovesné umělce dvacátého století.

Genialita je vždy záhada. V čem spočívá, kdo ji poprvé takto označil a komu je dopřáno být géniem? Samozřejmě málokomu. Proč se ale v určitých epochách vyskytuje genialita mnohem častěji? Na konci 19. století se vlastně nenašel státník, vojevůdce, průmyslový baron, učenec, umělec nebo boxer, který by v určitém momentě života nebyl geniální. Jeho genialitu bylo přece možné poznat jen podle činu, jenž vykonal, nezpůsobila ji však látka, kterou bychom mohli prokázat v mozku. Ve svém románu vypráví Tilman Spengler, oscilující mezi realitou a básní, virtuózně a nesmírně zábavně příběh posedlého vědce Vogta hledajícího stopy geniality a objasňuje, kde zůstal "Leninův mozek".

Spisovatelka a novinářka Susan se dozví, že její šestasedmdesátiletý otec se rozhodl pro operativní změnu pohlaví. Uvědomí si, že nebude mít klid, dokud nepochopí jeho důvody. A kvůli nim musí prozkoumat i nepříjemná, dlouho skrývaná zákoutí rodinné historie. Vydá se proto z New Yorku do Maďarska, kam její otec odešel. Jak tento její nový rodič, „skutečná žena“, souvisí s tím mlčenlivým, výbušným a někdy i násilnickým člověkem z její minulosti? Autorka se vydává do labyrintu vlastního dětství a hledá odpověď na otázku, kým byl a kým se stal její otec, ten americký tatínek, horolezec, dobrodruh zkoumající amazonský prales, originální fotograf a válečný uprchlík z Budapešti. A stále naléhavěji si klade otázku, jestli je identita něco, co si vybíráme, nebo čemu naopak nemůžeme uniknout.

Špionážní román se silnými sociálními a politickými motivy se odehrává v Anglii v době občanské války ve Španělsku. Hrdinou je španělský vyslanec v Londýně, politicky sympatizující s prohrávající stranou, který se snaží zabránit poskytování hospodářských výhod nepřátelské straně. Román, napsaný pod bezprostředním vlivem občanské války ve Španělsku, má sugestivní atmosféru, je plný nápovědí a neuzavřených lidských vztahů a pod hladinou napínavého, čtivého a téměř detektivního příběhu dává nahlédnout do hlubin zásadních problémů člověka.