Sbírka povídek Kentaurovy slzy (v originále Azul /azur, modř/) je považována za jedno ze stěžejních děl hispanoamerického modernismu. Její dopad na pozdější vývoj hispanoamerické i španělské literatury je zcela nevyvratitelný. Kniha vyšla poprvé v roce 1888 a obsahuje velké množství povídek nejrůznějších žánrů. Na své si přijdou nejen milovníci řecké mytologie či bájných bytostí, jako byli královna Mab či Puck, známý ze Shakespearovy hry Sen noci svatojánské, ale i čtenáři, kteří upřednostňují příběhy z každodenního života. Rubén Darío (1867-1916) - básník, diplomat a novinář; iniciátor a čelný představitel modernismu ve španělskojazyčné literatuře, který ovlivnil především španělskou Generaci 98. Narodil ve středoamerické Nikaragui, byl však světoběžníkem ztělesňujícím oslnivé možnosti - a zároveň úzkosti - epochy fin de siecle, tedy přelomu 19. a 20. století. První Daríovy povídky jsou plodem pobytu v Chile, kam jako neznámý mladík připlouvá roku 1886 a kde žil v samotě a chudobě. Tento "boj o život" se promítl do prvních povídek, které spolu s několika básněmi vyšly knižně v roce 1888 pod názvem Azur… (Azul…). Tato sbírka je dodnes považována za jeden z milníků modernismu. Darío se žánru povídky věnoval celý život, byť už další texty nevydal knižně. Byl velkým vzorem spisovatelů latinskoamerického magického realismu včele s G. G. Marquezem. Ze španělštiny přeložili studenti hispanistiky, iberoamerikanistiky a translatologie pod vedením Anežky Charvátové.

V dokumentárním románu francouzský novinář a spisovatel Lionel Duroy vypráví příběh svého alter ega, spisovatele Marka. Jeho cesty do Srbska a do Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Snaží se pochopit, proč se dcera generála Mladiče, velitele srbských sil při obléhání Sarajeva, obviněného z genocidy, střelila do hlavy oblíbeným otcovým revolverem. V zimě se v horách nad Sarajevem, ve vesničkách na několik dní odříznutých přívaly sněhu, setkává s neméně chladným přijetím a podezřívavostí, kontrastujícími se srdečnou a otevřenou povahou Srbů, jak ji popisují turistické bedekry. Popisuje setkání a rozhovory s muži, kteří měli více či méně něco společného s armádou generála Mladiće. Dnes se s tím snaží nějak žít. Bývalí důstojníci nepopírají, že se dopustili nejstrašnějších zločinů proti svým bývalým muslimským a chorvatským sousedům, ale věří, že jednali v sebeobraně. Aby se ospravedlnili, vyprávějí Marcovi příběh o jejich válce. Marc je nesoudí - poslouchá. Román Zima mužů (L'Hiver des hommes) získal v roce 2012 cenu Renaudot des lycéens a v roce 2013 Cenu Josepha Kessela.

Aimé Billion je mladý míšenec žijící v první části knihy v západní Africe, v hlavním městě dnešního Beninu, někdejší francouzské kolonie známé také jako Dahome. V žilách mu koluje krev vietnamské babičky, francouzského dědečka i otce a černošské matky z kmene Joruba. Sblíží se s norskou evangelickou misií, která v Beninu působí; a po mnoha nezdarech se mu podaří pomocí úplatku vyřídit víza potřebná k cestě za otcem do Evropy. Árpád Kun (nar. 1965) je Maďar, který se v roce 2006 odstěhoval s rodinou do Norska, kde ve vesnici na břehu fjordu pracoval jako pečovatel v ústavu pro staré a nemocné lidi. Tam se také seznámil a spřátelil s Aimé Billionem, tedy se skutečnou a žijící postavou, jenž mu dal svůj souhlas, aby o něm napsal a vydal knihu. Tento realistický román patří ke knížkám, které „se čtou jedním dechem“, a přitom díky autorovu talentu nesklouznou na úroveň pouhého čtiva. Ve Šťastném Severu panuje harmonie mezi zajímavým tématem a postavami, s nimi čtenář mimovolně sympatizuje. Celý román prostupuje nenápadná humanita.

Román Kurkul je rekonstrukcí historické paměti. Všechny příhody hrdinů byly jako dočasně skrytá informace otištěny v autorově podvědomí, až jednoho dne věty začaly samy sestavovat obrazy, rodily se a křísily minulost. Výsledkem je tento román, v němž je všechno pravda. Počínaje zimou třicátého roku byla rozkulačena sta tisíce hospodářství na celém území Sovětského svazu, lidem sebrali chleba a poslali je do vyhnanství na Sibiř a Dálný sever. Byla to poslední rána, kterou sověty zasadily všemu individuálnímu a soukromému. Sedláci, střední rolníci byli posledním zábleskem člověka relativně nezávislého na sovětském státu, bylo tedy nutné je zlomit. Kurkul vypráví příběh autorových prarodičů, kteří žili na začátku minulého století ve Slobodské Ukrajině.

Román líčí s rdsnou pravdivostí bědný úděl nelítostně vykořisťovaných a zotročených dělníků v pralesích na Horní Paraně.

Román italského autora, představující jedno z nejúspěšnějších děl poválečné italské literatury. Příběh na pozadí kontrastů italského jihu a severu, v němž jde o nemilosrdnou destrukci dvojího mýtu, mýtu sexuality jakožto výrazu náboženských a společenských předsudků a mýtu chlapství jakožto korelátu fašismu. Román se dočkal ve své vlasti mnoha vydání a byl i zfilmován.

Jméno vlámského spisovatele Ernesta Claesa není u nás neznámé. V čtenáři evokuje vzpomínku na půvabné vyprávění o Bělohřívkovi a o svérázných postavách brabantského venkova, jeho sedláků, pytláků, pobudů, muzikantů, učitelů a především dětí. Claesovy "Staré hodiny" navazují svou tematikou i pohledem na skutečnost na autorova předchozí díla. Znovu se vrací do svého domova k rodičům a sourozencům, do školy mezi kamarády, s nimiž prožíval nejen slavnostní chvíle prvního svatého přijímání, ale i rošťárny a dětské touhy po věcech zdánlivě nedosažitelných. Z růžence Claesových povídek, z tohoto poklidného vzpomínání starce s hlubokým pochopením pro chyby a nevinné rozvernosti dětství, proudí životní klid a pohoda zkušeného člověka, který dosáhl životní rovnováhy po čase úzkosti a radosti, lásky i záští, a který využívá tohoto klidu k poslednímu ohlédnutí na chvíle prožité mezi svými a k poslednímu vyznání lásky k rodnému kraji.

K uzoufání pokrytecké maloměsto Eastwick v americkém státečku Rhode Island nabízí trojici bájných čarodějnic jako z Macbetha přímo ideální rejdiště. Povětrnice Alexandra, Jane a Sukie, na jejichž dveře ťuká nepříjemná čtyřicítka, kráčejí za hlasem sexuální revoluce sladkých let šedesátých a dosud si v téhle díře poradily s troufalostí sobě vlastní. Jenže teď je omámil Darryl...

Slavné dílo o velké morové nákaze na samém počátku éry kapitalismu. Strach, obavy, chaos, konspirační teorie, každodenní neštěstí, ale také hrdinství obyčejných lidí. Zručný rešeršér a známý anglický spisovatel zde formou reportáže přibližuje neštěstí i hrdinství londýnského lidu v letech 1665-1666, kdy město zachvátila morová epidemie. Jeden z největších světových příběhů morové literatury, jehož poselství se v čase moderních epidemií stává mimořádně aktuálním. Světový bestseller a historické paralely, které mají přesah do současnosti.

Deset satirických záběrů ze života lidí kolem nás, záběrů situací, včera, dnes či zítra prožívaných v té či oné podobě kýmkoliv z nás.

Satirické prózy jednoho z nejúspěšnějších polských autorů, vybrané ze sbírek Praktické půlpancíře (1953), Slon (1957), Svatba v Atomicích (1959) a Déšť (1962). Vynalézavě, vtipně a útočně odkrývá vady lidí i společnosti, nebojí se je ukázat v plné nahotě a zesměšněním usiluje o odstranění všeho, co narušuje lidské vztahy a brzdí vývoj.

Dvanáct originálních povídek z per dvanácti autorů, kteří patří k největším osobnostem současné britské beletrie. Giles Smith, Roddy Doyle, Melissa Banková, Irvine Welsh, Zadine Smithová, Dave Eggers, Robert Harris, Patrick Marber, Colin Firth, Nick Hornby, Helen Fieldingová, John O´Farell.Nick Hornby dal dohromady hvězdnou skupinu autorů, a vytvořil tak tuto unikátní sbírku povídek vyprávěných vždy v první osobě.Tuto sbírku povídek sršících vtipem dal dohromady anglický spisovatel Nick Hornby, který (kromě jedné z povídek) přispěl i úvodem, v němž čtenářům přibližuje britskou organizaci TreeHouse nabízející ojedinělý a netradiční přístup k výuce autistických dětí.

Do Alexandrova života vpadla Fanfan jako zlodějka - pootevřeným vikýřem a Alexandr od té chvíle nemyslel na nic jiného, než jak Fanfan co nejlépe... nemilovat. Zdála se mu totiž příliš krásná na to, aby se s ní jen tak beze všeho vyspal: vždyť největší vzrušení prožíváme ve chvílích, kdy toužíme, při prvních opojných tónech milostné předehry... A o ty se za nic na světě nechtěl připravit. Aby ty zářivé okamžiky touhy trvaly co nejdéle, pokud možno navždy, vymyslel Alexandr důmyslnou hru s Fanfaniným srdcem a věřil, že láska nenaplněná může vrcholit věčně a nikdy neupadnout do všednosti. Fanfan, má lásko je zkrátka milostný román jak má být. A je to román moderní, kořeněný tím nejpikantnějším francouzským humorem.

Patnáct povídek z celkem tří sbírek próz Bennyho Andersena ukazuje postavy a postavičky obyčejných lidí v obyčejných životních situacích a krizích, tu více, tu méně komických. Jemné předivo těchto minipříběhů ironicky i vážně vypovídá o potřebě porozumění, tolerance, lidské blízkosti, komunikace a lásky, těch nejlidštějších nástrojů k překonávání groteskní absurdity světa a k jeho humanizaci.

Hlavní hrdina románového příběhu přijíždí do Barcelony, odkud by měl pokračovat dál do Tarragony. Dva dějové "uzly" však předpokládanou časoprostorovou linii zvrátí. Protagonista jednak zjištuje, že má vzhledem k plánu cesty náskok a že tudíž nemusí spěchat. Jednak dostává dopis, kde mu zrak padne na útržek věty, z níž vyrozumí cosi o pádu a okamžité smrti, o neštěstí, jehož aktéra-oběť může jen hypoteticky ztotožňovat se svou ženou. Toto druhé dějové zauzlení zpečetí Sigismondovo pokušení zůstat v Barceloně a dokonce je mění ve vyhraněný záměr odložit na magický počet tří dnů četbu celého dopisu a tím rozuzlení znepokojivé situace, nad níž se počal vznášet přízrak tragédie. Sigismond se rozhodne k odkladu, a tím jako by po náhle přehozené výhybce zaměřil čas k jinému obsahu: jako by jej nutil odehrávat se podle principu, který již není adekvátní, neboť odpovídá řádu minulosti, jejž fragment dopisu přerval. Anebo jako by donucoval čas k přechodné strnulosti. Odkladem, jejž Sigismond sám sobě poskytl, si z času vzal cosi, co mu už nepatří; ukradl mu kus jeho trvání. Ocitá se ve stojaté zóně vyčkávání, na okraji času, neboť z jeho středu - z proudu odložených událostí - se sám vykázal.

"Magickorealistický" román, o němž autor přiznává, že impulsem k jeho napsání bylo psychické trauma z nedávno prožité války. Kniha rozvíjí kolem antverpského spisovatele a lokálkáře příběh tajemné osoby, který kolísá mezirealitou a fikcí.

Autor těchto povídek disponuje zvláštním darem zachycovat bez siláckých efektů obraz člověka čelícího životním situacím, které ho citově drtí a často narušují jeho duševní rovnováhu. V jemných psychologických studiích procházejí Brodeurovi hrdinové hlubokými krizemi, z nichž pak vyjdou očištěni a obohaceni o schopnost rozeznat, co je v životě opravdu důležité. Přestože se povídky soustřeďují k tématům jako smrt a obava z ní, žal pozůstalých, nedostatek porozumění a bezmocnost dětí ve světě dospělých, nevyznívají pesimisticky. Od úvodního příběhu ze zasněžených hor, v němž hlavní postava zápasí s iracionální obavou o své dítě, až po poslední klíčovou povídku Hydrografie okouzluje Brodeur rovněž zcela neobvyklým smyslem pro krásu i krutost přírody, s jejíž velebnou věčností se v nezadržitelně uplývajícím toku svého života musí vyrovnat každý člověk.

Výbor z povídek jednoho z nejpopulárnějších mexických spisovatelů baskického původu je pořízen převážně ze souborů Různé vymyšlenosti a Bájení a orientačně ze souboru Bestiář. Autor mnohdy s filosofickým zamyšlením či formou alegorie pranýřuje nešvary současné doby nebo lidské slabosti, zkoumá vztah člověka k světu a odhaluje vztah mezi mužem a ženou z nejrůznějších aspektů.

Tři novely (či mikroromány): Solange je lyrizovaný příběh z padesátých let 20. století o hrdinčině marné touze uniknout monotónnosti každodenního života a odpoutání se od neuspokojivé role, přiřčené ji společností. Mistr Ma je porovnání výroků fiktivního čínského filozofa s komentáři jeho ženy a jednoho z jeho žáků. Sám ve dvou je groteskní hyperbola jejíž hrdina nebo hrdinové jsou ve své omezenosti a snaze dosáhnout jednorozměrné přehlednosti společenskými protinožci nešťastné Solange.

Kompozičně sevřený román z posledních měsíců 2. světové války navazuje na tradici ruské filozofické prózy hluboce lidským příběhem válečného zběha a jeho ženy.