Tržní farma je swiftovsky-orwellovské satirické podobenství současného západního světa. Vypráví příběh o společenství zvířat, jež odmítla nadvládu lidí, vzala věci do svých rukou a pod vládou chytrých prasat budovala svobodnou farmu pro všechny. Když se však do věci vložily lišky, šance na idylický svět se rázem utopila v moři bezbřehého kapitalismu. Bradbury vtipně, s nadsázkou a nadhledem popisuje ekonomické a politické mechanismy, které pod rouškou velkolepě vyprázdněných hesel o svobodě a rovnosti směřují k hromadění majetku i drancování zdrojů a nevyhnutelně vrhají svět do hluboké krize. K čemu vede nespoutaný volný trh, životní styl založený na neustále rostoucí spotřebě a neomezeném využívání přírody a co obnáší relativita všech dalších „vymožeností“ a „pseudopotřeb“, jež nám takový způsob života nabízí? Jak dalece podléháme mediálním manipulacím a populistickým ideologiím? Je sociální stát projevem mezilidské solidarity, anebo jen úplatou za to, že držíme hubu a krok? Autor svou odpověď na tyto otázky nabízí v alegorickém zvířecím příběhu, který vznikl v přímé reakci na světovou finanční krizi z roku 2008. Jeho satirická bajka, pojatá jako volné pokračování Orwellovy , nás má rozhodně pobavit, ale možná i varovat před zjednodušenými interpretacemi našeho světa, vládami chytrých prasat různých frakcí a dobrodinci v liščích kožiších.

Mince, zaměřovaná, čára – znáte tyto dětské hry? A co se stane, když se z nevinného hráčského zápalu stane jediný způsob, jak přežít v cizím městě? Hodiny francouzštiny přináší krátký vhled do nelehkých poválečných let, a to očima hocha, který se již ve svých jedenácti letech ocitá na prahu dospělosti a musí si daleko od rodné vesnice poradit jak s učením a spolužáky, tak s věčně prázdným žaludkem. Hlavními aktéry črty ze sibiřského maloměsta roku 1948 jsou vedle autorova mladého alter ega hazard, hrdost a hlad – a také hodiny francouzštiny s jemnou, nekonvenční učitelkou Lýdií Michajlovnou, které nejde jenom o dril výslovnosti, ale i o blaho osamělého, uzavřeného chlapce trpícího chudokrevností.

Belgický autor napsal poutavou knihu, v níž kriminální příběh provází čtenáře od počátků rock and rollu a jeho prvních představitelů Billa Haleyho, Little Richarda, Jerryho Lee Lewise, Chucka Berryho a samozřejmě Elvise Presleyho přes úžasná šedesátá léta s beatovými kapelami Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd až do doby U2 a dalších. Dojemný hrdina knihy je vlastně stále na útěku, z Bruselu do Berlína a do Londýna a nakonec do Švýcarska. Krvavý příběh, který je ve francouzských knihkupectvích zařazován do regálu románu noir, se odehrává v několika časových a vypravěčských rovinách zároveň a směřuje k překvapivému vyústění.

Nejzábavnější a nejneužitečnější domácí rádce. Od nápaditého tvůrce populárního webového komiksu xkcd a bestsellerů Co kdyby? a Velký vysvětlovač. Ať už se rozhodnete udělat cokoli, vždycky existuje dobré řešení, špatné řešení a řešení tak postavené na hlavu, že by se o něj nikdo soudný nepokusil. Jak na to je průvodce třetím ze zmíněných přístupů. Kniha je plná vysoce nepraktických rad k různým činnostem od přistávání s letadlem až po kopání jam.

Děj příběhu je zasazen do hornického městečka Sleescale, které se nachází na pobřeží Northumberland, v Anglii. Městečko je fiktivní, avšak je založeno na Croninově znalosti Nothumberladndského pobřeží, mnohá místa jsou přenesena pod jinými názvy do románové (a následně tedy i do filmové) podoby. Příběh začíná v období kolem první světové války a přenáší se postupně až do počátku 30. let 20. století.

Román je poetickým příběhem dvou mladých lidí, kteří se rozhodli žít sami bez rodičů. Založili si svoji novou domácnost, přičemž si našli zaměstnání. Nebyli už tudíž závislí na svých rodinách. Postupem času se však láska vytrácí.

Zweigův světově proslulý dramatický román nás zavede do zapadlého a nudného posádkového městečka staré monarchie, kde důstojníci tráví volný čas po kavárnách a vinárnách. Chudý poručík Hofmiller je jakousi náhodou pozván do místního zámku na "diner" pro přátele a známé. Omámen opulentní nádherou zámeckého prostředí si uprostřed zábavy náhle uvědomí, že opomněl vyzvat k tanci dceru hostitele. Chce své faux pas rychle napravit a v rozčilení si nevšimne, že dívka za stolem je ochrnutá. Mladík se snaží svoji neobratnost odčinit, místo toho se ale zaplétá do kliček vlastních dobře míněných konvenčních lží a ještě konvenčnějších obav z odsudku důstojnických kamarádů. Vzbudí v postižené dívce lásku, kterou neumí a ani nechce opětovat, a protože citlivě vnímá její smutek a osamělost, nechá se unášet vlastním soucitem - s tragickými důsledky. Rozporuplné a netrpělivé je lidské srdce, říká autor. Je soucit zbabělý, který se chce zbavit trapného dojetí cizím neštěstím. Ale je i soucit tvořivý, který je odhodlán trpělivě a účastně vytrvat až do konce svých sil a možná i za něj.

Výbor z povídek představitele a výrazného mluvčího tzv. "ztracené generace" amerických umělců 20. let. Dovede v nich rozesmát, udivit rozletem fantazie i hluboce dojmout. Mistrovsky zachycuje ovzduší Ameriky dvacátých let, kdy se realita života víc než kdy jindy střetala s touhami a představami lidí, prošlých první světovou válkou a s vírou i skepsí snažících se dohlédnout budoucnost.

Leonidasovi, coby chudičkému studentovi z nemajetné rodiny, jednoho dne jeho zasebevražděný spolužák odkáže skoro nový frak. Oblek, který je vstupenkou do lepší společnosti. Hned první ples jej katapultuje do lepší společnosti, rychle a strmě stoupá na společenském žebříčku až ke svatbě s milionářskou dcerou, překrásnou Amélií, která si svatbu prosadila proto všemu svému příbuzenstvu. Teď slaví padesátku a má bohatství i postavení, o kterém si ani neodvážil snít. Mezi narozeninovými blahopřáními se ale objeví dopis psaný bleděmodrým ženským písmem, písmem, které z hlubin zapomnění vytáhlo 18 let starý příběh.

Obsahuje dvě povídky: – Místo čápů orli (Marusjino hospodářství) - (Марусина заимка) – Mráz (Мороз)

Svazek vzpomínkových próz věčného tuláka a dobrodruha vypráví o autorově dětství, o zážitcích z 1. světové války a dobrodružství v Jižní Americe.

Je jedna marocká vesnice, kde se mění lidé v olivovníky, kam se ze Svaté války vrací místo celých hrdinů jen jejich nohy a odkud za okolností více než podivných mizí obyvatelé. Je proměna vesnice v jakousi Sodomu Gomoru jen snovým obrazem na rozvlněné hladině amsterodamských grachtů? Kontroverzní erotické povídky marockého spisovatele píšícího holandsky vyvolávají pohoršení i nadšení, svou ironií často úsměv, humorně útočí proti zkostnatělým tradicím a pokrytecké morálce.

Výbor z rané povídkové tvorby. Patnáct povídek na téma lásky a vzájemných vztahů

Je tu zase brabantský venkov, je tu podivná hospoda a v ní stůl, u něhož se schází místní honorace. Bývá tu pan notář, obecní písař, pan stavitel, listonoš o mnoho jiných postav a postaviček, kterým tento mistr plastického líčení dovede nalít specificky nizozemskou krev do žil - jsou to často šosáci, ale jak se dovedou vzrušit, jak dovedou uzavírat silácké sázky, jak se dovedou prát o bytí. Hospoda však tvoří jen pestrý rámec knihy. Vlastní děj je naplněn několika důkladně prokreslenými lidskými osudy, které jsou asi z nejdramatičtějších, jaké kdy Coolen napsal. Jsou tu tragedie nejotřesenější, končící zcela bezútěšně jen jediným možným východiskem, smrtí, jsou tu příběhy plné lidských vášní, zavádějících až k prahu sebezničení, jsou tu osudy, které již již hrozí končit rozkladem, když tu autor přece najde a rozkřeše v lidském nitru jiskru..

Poesie v próze jako monolog a obdiv k dívce Marii

Jak se od autora „Maxe Havelaara“ nedalo ani jinak čekat, nastavil i v tomto příběhu kritické zrcadlo svému prostředí a své době a vykreslil v něm realisticky nejen ovzduší nemajetné amsterodamské rodiny, žijící a vychovávající své děti v začarovaném kruhu všemožných předsudků a nezdravé poníženosti před mocnými, nýbrž i mnohem přirozenější život příslušníků chudiny, představované pradlenou a její dcerou. S těmito hlavními hrdiny poznáváme i zbohatlicky nadutou, necitelnou a omezenou kupeckou rodinu Kopperlithů, prostého dobráka pátera Jansena, vzdělaného poctivce doktora Holsmu, hloupého učitele – a dohromady máme před sebou obraz celé tehdejší holandské společnosti, obraz živý, jasný, platný, i když jeho autor pouze odkryl chyby, ale nedovedl najít východisko.

Románová adaptace hry anglického autora Johna Gaye Beggar’s Opera z r. 1728, jež byla satirou na vládnoucí vrstvy. Německý autor, jenž hru postupně zpracoval pro divadlo, film a posléze v román, položil děj do Anglie roku 1902 a vykreslil drsně realistický obraz světa londýnské spodiny a obchodních kořistníků. Všechny ovládá hltavá touha po penězích a vědomí, že za peníze lze koupit i prodat cokoli, je hnací silou jejich celého života.

Široce koncipovaný román z česko-německo-židovského prostředí Prahy v době první republiky. Předmětem vyprávění je rodina německého bankéře, který přesídlil do Prahy kvůli operaci nemocného syna. Bankéř má kromě syna ještě 3 dcery a děj románu tvoří spletité osudy všech těchto 4 dětí v převratné době, která následovala. Román zahrnuje časový úsek od pol. 30. let až do konce 2. světové války, se všemi známými dějinnými peripetiemi.

Nápady z vnitřního světa.

Slavný román z lékařského prostředí, za který autor obdržel Pulitzerovu cenu. Mladý energický lékař Arrowsmith, kterého pro vědeckou práci zapálil jeho nesmlouvavý učitel, má především nesmírnou houževnatost. Přes mnoho trpkých zkušeností v boji s epidemií moru, kde ztrácí i své nejbližší, se nevzdává a ani největší zklamání ho nedokáže odradit od další práce. Autorovi se v působivém románu podařilo sugestivně vylíčit těžké podmínky pro vědeckou činnost v systému, kde komercionalismus brání svobodné tvůrčí práci.