Výtah z literárních kritik, medailonů, publicistických soudů a úvah rozdělený do tří oddílů zahrnuje v prvé části úvahy o problematice literární tvorby, v druhé soudy a kritiky o představitelích naší i světové literatury a ve třetí publicistiku k závažným otázkám současného politického i kulturního života.

Ve svazku je podán výbor z volně řazených esejí německého básníka, který byl od r. 1954 do své smrti r. 1958 ministrem kultury NDR. Vypořádává se s dědictvím fašismu, promýšlí odkaz staré kultury i úkoly soudobé literatury a zaníceně hlásá obnovu poezie, kterou chápe jako "nekonečné spění člověka vzhůru.

Umělecká literatura a její okrajové oblasti - Reportáž jako literární druh - Zobrazení skutečnosti v reportáži - Reportáž a beletrie - Výrazové prostředky reportáže

Katalog výstavy: Národní muzeum v Praze, březen-srpen 1974

Tradice, problémy, přínos

Soubor feuilletonů, vzpomínek, recensí, povídkových zlomků a básnických úryvků, jimiž po celou dobu své novinářské působnosti Arbes odhodlaně hájil Nerudu a jeho dílo v době, kdy byl Neruda vyděděncem v buržoasní společnosti i literatuře, kdy mu bylo upíráno i pouhé básnické nadání. Pořadatel vyhledal, sebral a scelil a namnoze pro nás nově objevil Arbesovy názory na pokrokové prvky v Nerudově díle, které byly dříve literární vědou a buržoasní kritikou zamlčovány a zamlžovány. Z větších prací jsou tu: Trilobit , vzpomínkové stati Matička Jana Nerudy, Noc na hřbitově, První romanetto, Fünffingernaht, dále recense Nerudových knižně vydaných feuilletonů, povídek i básnických sbírek, pokus o rozbor Nerudy-satirika, divadelního recensenta i žurnalisty. Zvláště cenné jsou poukazy na napjatý vztah Nerudův i Arbesův k tiskovému podnikateli,majiteli Národních listů, dr. Juliu Grégrovi, k jeho kapitalistickým methodám umlčování a vyhazování na dlažbu.

Pracovní návod pro spisovatele a redaktory Oddíl "Příklady nejběžnějších jazykových chyb" zpracoval Alois Jirák

Studie; s kapitolami Kontext exempla, Podoba exempla, Tematika exempla; se soupisem pramenů a literatury, se soupisem exempel Š. Lomnického (s. 94-128, 443 položky), s motivickým rejstříkem.

Německy a česky psaná literatura na území Čech v letech 1780-1848. (Antologie textů)

Slečna Marplová je vskutku jednou z nejpozoruhodnějších postav světové detektivní literatury. Její neomylný instinkt nalézající kriminalistické indicie v obyčejných momentech a nevyčerpatelná zásoba volného času z ní učinily hvězdu detektivních románů. Proto není divu, že z řad jejích fanynek vzešel nápad sepsat životopisnou črtu, která příblíží tuto obdivuhodnou ženu ve světle jejích životních osudů a prostředí, kde strávila většinu svého života – městečka St. Mary Mead. Právě toto nikterak rušné místo poskytuje slečně Marplové překvapivě mnoho příležitostí, jak ukázat svůj detektivní talent. A není divu, když se zdejší řezník projevuje podezřele bodře a dobromyslně a pošťák zapomíná zvonit dvakrát.

Monografie Francouzské tisky v arcibiskupské zámecké knihovně v Kroměříži - Literatura s duchovní tematikou je výsledkem dvouročního týmového badatelského projektu realizovaného v prostorách arcibiskupské knihovny na zámku v Kroměříži. Jejím cílem je seznámit veřejnost s množinou francouzských knih z oblasti duchovní literatury, které se v této knihovně nacházejí. Přináší jednak soupis a charakteristiku pramenného materiálu, jednak jeho vyhodnocení v podobě úvodní syntetické studie. Monografie představuje poslední článek čtyřsvazkového cyklu publikací mapujících výskyt francouzských tisků v tomto unikátním knihovním fondu.

Studie o Máchově putování, napsaná na základě uskutečněné autorovy krkonošské pouti připravené dle básníkových poznámek, výtvarného i literárního díla.

Literárně interpretační monografie jednoho z našich předních autorů druhé poloviny XX. století, která i přes značnou frekvenci nejrůznějších titulů na téma jak jsem ho znal etc., je stále citelně postrádána. Literární historik Bohumil Svozil člení knihu do čtyř oddílů, v nichž se věnuje jak Pavlovu životu, tak jeho novinářské a literární tvorbě, aniž by stroze odděloval autorovy sportovní prózy od jeho beletrie v klasickém slova smyslu. Monografii doplňuje fotografická příloha.

Studie Stevena Marcuse se věnuje autorům, čtenářům i samotným textům viktoriánské literatury o sexualitě šířeji a viktoriánské pornografii úžeji, a nabízí tak ohromující a revoluční pohled na podhoubí viktoriánské kultury. To, jak tato témata viktoriáni vnímali, vzbuzuje překvapení a podiv dodnes – také vlivem toho, jak se naše vnímání viktoriánů samotných neustále mění spolu se stavem současného bádání, jež jim navrací plné historické rozměry.

Obsah viz foto

Výběrová bibliografie knih s náboženskou tematikou.

Horálkova studie O jazyce literárních děl Aloise Jiráska je příkladem dobré popularisační práce, která vhodně a hlavně srozumitelně upozorňuje čtenáře na základní rysy Jiráskova jazyka a tím přispívá k plnému pochopení a ocenění jeho bohatého a pro nás tak cenného díla.

Vývoj Matěje Broučka jako typizované postavy obtloustlého bohatého pražského měšťana sedmdesátých a osmdesátých let 19. století v literární studii. Autor ve své studii sleduje nejprve vývoj, kterým prošel spisovatel při vytváření jedné z nejznámějších a nejcharakterističtějších postav svého díla - pražského domácího pána, "blahobytného měšťánka, který se ve snu stává velmi nehrdinským hrdinou dobrodružství, daleko přesahujících uzoučký obzor jeho egoistického živůtku". V dalších kapitolách zachycuje jednotlivé fáze vývoje pana Broučka jako typu; postavu autora i jeho hrdiny pak uvádí v širších souvislostech české satirické a humoristické literatury.

Tématem úvahy Milana Hraly je překládání - problematika přitahující v posledních letech živou pozornost. Překladatelství se stalo samostatným oborem kulturní práce a má propracované vědecké základy. Hralova studie o nich informuje a rozebírá dnešní stav překládání umělecké literatury u nás, chce tak ukázat, jak se zásadně proměňuje místo překladu v současné společnosti a jaké nové nároky jsou na překládání kladeny. Autor přitom myslí především na probíhající proces demokratizace kultury a na potřebu výměny uměleckých hodnot nejenom mezi literaturami s tradičními vztahy, ale i při našem seznamování se s oblastmi u nás doposud méně známými. Ani tyto úkoly už nejsou předmětem nahodilého zájmu - a právě o formování určitých teoretických a kulturně politických zásad překládání jde v Hralově studii především.

Počátky staročeské mystiky nabízejí vhled do nábožensko-mystické literatury druhé poloviny XIV. století. Obsahují výbor ze sborníku tzv. Ráje duše a traktátů Tomáše Štítného ze Štítného, včetně úryvků z překladu Zjevení sv. Brigity.