Soubor autorových veršů navazuje a vychází z tradic křesťanské náboženské filozofie.

Zatímco první ročník antologie Nejlepší české básně chtěl především poukázat na skutečnost, že pozoruhodná poezie se v Čechách stále píše, letošní, druhý svazek už může tuto jistou zdrženlivost pominout a vydat se na dobrodružný průzkum nejrůznějších podob toho, co nazýváme básní. Tento soubor opět klade jednoduchou, avšak zásadní otázku — co všechno dnes může být poezií? Zda je svazek Nejlepších českých básní zároveň i odpovědí, nechť posoudí každý čtenář sám. V každém případě zde nalezneme rozmanité podoby, do kterých se poezie může převtělit: básně v pravidelných čtyřveršových strofách, širokodechá pásma, úsporné miniatury i texty, které na první pohled jako básně nevypadají, a přesto se domníváme, že básněmi jsou. Snad by Nejlepší české básně 2010 šlo vnímat i jako „příběh poezie“, jenž však neskrývá žádné mravní ponaučení, nýbrž „jen“ neopakovatelnou, osobní, takřka až fyzickou zkušenost…

Tato sbírka je lyrickým deníkem z období dospívání a dětství.

Soubor básnického díla členů B. K. S. je dosud neznámým a svou vysokou úrovní překvapivým příspěvkem ke všestrannému "gesamtkunstwerku", které již po desetiletí vytváří tato jedna z nejoriginálnějších uměleckých skupin v kontextu nejen českého umění. Skupina založená v roce 1974 rozpracovala jedinečný a v rámci své "hry doopravdy" důsledně dodržovaný sémantický systém zvyklostí a rituálů, zahrnujících vedle tvorby výtvarných děl v tradičnějším slova smyslu i pravidelné srazy a happeningy, budování a dokumentaci složitě hierarchizovaného spolkového života, vytváření sbírek podivuhodných předmětů či interní slovník tajných výrazů a gest. Tato dlouhodobá aktivita nemá důsledností, s níž rozvíjí propracovaný "systém mystifikace", zřejmě ve světovém umění obdoby. Ojedinělý je i důraz na jen pozvolné "odtajňování" vlastní aktivity prostřednictvím několika málo domácích a zahraničních výstav a sporadických publikací. Jedním z mezních kroků tohoto "usměrňovaného zveřejňování" je i publikace básnického díla členů B. K. S. Básně čtyř autorů korespondují svým mnohavrstevným mystifikačním potenciálem s celkovým charakterem aktivit skupiny; nadto vynikají vším, čemu se velké většině současné české poesie nedostává: jazykovou vynalézavostí, formální virtuozitou, černým, ale přitom ne prvoplánově brutálním humorem, ironií a sarkasmem. V autorském uspořádání tvoří důmyslně komponovaný celek, který svými uměleckými kvalitami snese srovnání například se souborným vydáním starších básnických sbírek J. H. Krchovského.

Pavel Holeka (1945), básník a autor osobitých koláží, uspořádal téměř šedesát básní do pěti oddílů. Čtenář se v nich setkává s důvěrným vztahem ke krajině, lásce, slovu, světu či duchovnímu přesahu života. Patnáct koláží z cyklu Abstraktní básně navozuje jemné setkání psané a výtvarné poezie. Autor vědomě navazuje na českou tradici dvojdomé tvorby, kde báseň a obraz hledají společně svébytný poetický svět a svou souhrou vedou čtenáře k hlubšímu meditativnímu prožitku. V Holekově poezii "pracuje světlo", pokouší se "osídlit prostor, kde se přesnost zasnubuje s tajemstvím", píše v doslovu Rudolf Matys.

Čtyři básnické sbírky z vrcholného období autorovy tvorby: námětově pestrá kniha subjektivní lyriky "Čtyři knihy sonetů", sbírka politické lyriky "Tristium vindobona", cyklus básní "Golgata", zabyvající se problémem náboženství a vlastenectví a "Výlet na Krym", obsahující osobní dojmy, nálady a postřehy z průběhu cesty a návratu domů.

Ukázky z tvorby nekonformních autorů, kteří ve své době stáli stranou oficiálního proudu poezie a neměli možnost publikovat. Antologii uspořádal Zdeněk Petrželka v září 1983. Zvláštní poděkování nakladatelů patří Janě Soukupové, za svědomité uchovávání tohoto díla po celých třináct let.

Dvě nejslavnější básnické sbírky Čelakovského, významného představitele našeho národního obrození...

Básnická sbírka rychnovského rodáka

Krátké satirické i ironické básně

Lyrická milostná poezie

Výbor z díla - Přebásnil Vítězslav Nezval

Juvenilie z let 1945-1949

Báseň předního básníka polské renesance pojednává o šachovém klání dvou polských nápadníků na dvoře dánského krále, ucházejících se o ruku jeho dcery.

Výbor z tvorby francouzského básníka 16. století, který se rozešel se středověkými vzory francouzské i světové poesie a čerpal inspiraci u básníků antických a italsko-renesančních. Jeho dílo charakterisuje přírodní a milostná lyrika předkládaná čtenáři formou sonetů a písní. Výbor obsahuje 18 básní ze sbírky "Lásky", 16 z "Druhé knihy lásek" a 16 ze "Sonetů Heleně." Další básně jsou obsaženy v oddílech "Různé lásky" a "Vypuštěné verše Druhé knihy lásek."

Výbor z poesie jednoho z předních básníků Francie 19. století, jehož dílo znamenalo v údobí revolučních změn skutečný přelom ve francouzském a později i světovém umění. Jeho dílo, které je sice ideově nevyhraněné, podává v mnohém plastický obraz prohnilého měšťáctví. V tomto výboru přibližuje překlad národního umělce Vítězslava Nezvala známou výbušnost, "vůni, zvuky a barvy" Rimbaudových veršů. Výbor obsahuje především ty básně, které jsou charakteristické pro autorovo dílo.

Podpis Miloše Vacíka - Výběr z milostné poezie

Démon je dílo ruského spisovatele, který toto dílo psal již od svých 14 letech. Příběh vypráví o Démonovi, který se zamiluje do Tamary, dcery krále. V žárlivost zabije jejího snoubence. Tamara v zoufalství utíká do kláštera, ale ani tam ji Démon nepřestává pronásledovat. Nakonec se mu Tamara podvolí. Ovšem zaplatí za to krutou daní…

Výbor z autorovy tvorby, který je doplněn panychidou S.K. Neumanna za J. Vrchlického a celostránkovými ilustracemi M. Švabinského.

Básně inspirované prostředím a atmosférou hlavního města, které je autorčinou celoživotní láskou.